Článek
Promítaly se filmy Démanty noci, Dita Saxová, Transport z ráje a známý Fighter (Bojovník), dokumentární film amerického režiséra Amira Bar-Veva, absolventa pražské FAMU. "Docela se až stydím, ale nesmírně si vážím, že se na konferenci sešli s referáty profesoři a další odborníci zabývající se tématem masové vraždy," řekl Právu Lustig, který z rodinných důvodů musel zůstat v Praze.
"Největší radost mám ale z toho, že v překladu vyšla Propast, což je už moje desátá ,americká kniha." Hrdinou je ani ne dvacetiletý David Wiesenthal, voják poválečné čs. armády, který se ve sněhové vánici zřítí do hlubiny, a během pádu se ve fantazii setkává jak s matkou, která zahynula v koncentračním táboře, tak s dívkou svých snů. "...z člověka se nic z toho, co prožil, nemůže ztratit. Paměť není opice, abys ji vycvičil a poručil, co si má pamatovat a co zapomenout. Je to jako moře. Hlubiny, mělčina, hladina. Vzpomínka a zkušenosti jsou ryby. Žraloci, chobotnice, velryby. Nebo ostrovy," předávala mu matka zkušenost starší generace.
A mladík přeživší koncentrák se ptá: "Je možné, že si člověk buduje ze svého trojího času dům - základy, sklep a schodiště, půdu, střechu a hromosvod a okapy - a pak v něm bloudí a hledá, jako by ztrácel a hledal sám sebe?" Možná že toto je jeden z důvodů Lustigovy popularity - obsáhne jak nelidskou zkušenost nacistických lágrů, tak i sny, s nimiž se ztotožní čtenář, jemuž se nic tak zlého nestalo. Každý vnímá relativnost vlastních jistot, úspěchů a má pocit, že mezní situaci je vystavován podobně jako hrdina mající autorovu zkušenost.
"Narodili jsme se do století zla," ozývají se matčiny myšlenky. Kde se ale vzala ona krutost kulturního národa, který zorganizoval masové vraždění, nemající v lidských dějinách obdoby? "Žil jsem s mnoha lidmi, které zabili. Nepotřebovali důvod. Je to v lidské povaze."
Lustigovy práce z posledního dvacetiletí nejsou jen o vraždění Židů za války, ale vnímají i zkušenost z doby, kdy v již komunistickém Československu zatkli "bandu Slánského", jedenáct "nepřátel" uvnitř strany a u všech v novinách uvedli židovský původ. S vědomím hrůzného násilí nejen v bývalé Jugoslávii, kdy se v člověku opět probudil děs nelidskosti, vidí i nacistické běsnění ve světle příslušnosti homo sapiens ke zvířecí říši.
Důvody oblíbenosti u žen
Autorovu oblíbenost mezi ženskými čtenářkami podporuje nejen úcta jeho mužských hrdinů, kteří takřka v každé starší ženě vidí vlastní matku, ale i popisy nejistoty dívek ve vztahu s chlapcům. "Říkají mi, že jsem hezká. Proč jsem tedy sama? Nemám nikoho. Je ve mně něco špatného?" ptá se Wiesenthala dívka jeho snů. "Jsem nezávislá. Kluci to nemají rádi, jako otec. Mate je to. Holka by si neměla stavět hlavu, vidět věci po svém, jinak. V očích kluků jí to odnímá ženskost. Dělá to z ní mužatku. Kromě té jedné ženskosti ve stehnech, v poprsí a v klíně nebo v ústech."
Každý si získává vlastní zkušenost a bojí se odmítnutí, ztráty ideálů. Násilí ze vztahů mezi partnery nezmizelo s koncem války. Asi je opravdu v genetickém kódu člověka. V dalších povídkách se objevují postavy známé z jeho starších prací, Vili Feld, Kůstka, Hanka Kaudersová, předobraz mladé ženy z jeho zřejmě nejlepšího románu Krásné zelené oči (2000), který se řadí k Lustigovým dnes už klasickým novelám Dita Saxová a Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou. Je dobře, že dílo autora, který patří k nejproslulejším současným českým prozaikům, vychází u nás v sebraných spisech. Skutečnost, že v USA nyní vychází ve spisech vybraných, je úspěch české literatury, na který může být hrdá.
Arnošt Lustig: Propast Spisy A. L., svazek 11, Nakladatelství Mladá fronta 2006