"Jde o adaptaci knihy Francise Zamponiho, tentokrát jsem k filmu napsal scénář a snímek režíroval Laurent Herbiet," vysvětlil v Soluni Costa Gavras. Snímek sleduje mladého důstojníka, který musí sám sebe zapřít, aby organizoval mučení a násilnou represi. Nakonec se postaví na odpor, zmizí a je zabit, zatímco jeho velitel a plukovník tráví po letech své klidné stáří ve Francii.

"Hodně filmů a knih líčí tuto válku, v níž se Francie snažila marně udržet alžírskou kolonii, z pohledu povstalců a Alžířanů. Mám na mysli Pontecorvovu Bitvu o Alžír. Mě zaujala možnost podívat se na ten konflikt z pohledu Francie a jejích vojáků, tehdy přítomných na místě," přiblížil Gavras.

Film Můj plukovník ale míří výše, dává do souvislosti tehdejší boj francouzských jednotek o udržení francouzského Alžíru, dnešní válku proti terorismu a násilný vývoz svobody a demokracie do arabského světa. "Tehdy si také Francouzi mysleli, že do Alžírska exportují civilizaci, zavedou v něm moderní školství a zdravotní péči. Ale z odstupu je vidět, jak ten jejich ideál byl pochybný. Když se vojáci snažili pacifikovat hnutí odporu, dopouštěli se mučení, prováděli veřejné exekuce. Byla to hlavně špinavá a okupační válka," dodal filmař.

U nás známe Costu Gavrase ze zfilmování románu Artura Londona Doznání i jako dvojnásobného držitele Oscara. Jeho návštěva má v Řecku pikantní nádech, neboť se tady narodil a teprve později se usadil ve Francii.