Hlavní obsah

V Chotěbuzi proběhl filmový festival

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Východoevropští filmaři si dali již pošestnácté dostaveníčko v německé Chotěbuzi, centru někdejší Srbské Lužice. Od úterý do neděle tam s českou účastí probíhal festival filmu zemí východní Evropy. V soutěži běžel například Wlodarczykův snímek Indián a sestřička, v sekci národních hitů zase Rafťáci.

Článek

Trhu námětů, kde filmaři prezentují své projekty a shánějí peníze, stejně jako produkční a koprodukční partnery, se účastní Matěj Mináč s projektem Anglická rapsodie a Marek Dobeš s pokračováním Choking hazardu. Zatímco Mináčův film má pojednávat o příběhu židovského chlapce, který sní o kariéře pianisty a v jednom z Wintonových vlaků uteče z Prahy roku 1939 do Londýna, Dobeš chce natočit velkolepý současný film v angličtině a s mezinárodním obsazením.

Příběh má tvořit komediální nadsázka o souboji dobra a zla. Letošním hlavním tématem festivalu byla retrospektiva filmů Bulharska a Rumunska, z nichž hlavně druhá země poutá v poslední době pozornost řady festivalů. Film Smrt pana Lazaresca filmaře Christi Puiu se před rokem a půl proslavil v Cannes, v Chotěbuzi jsme mohli vidět úplně první film tohoto filmaře a mistra syrového, téměř dokumentárního pojetí hraných filmů.

Road movie Matroš a peníze ukazuje dva kamarády a jedno děvče, kteří se nic netušíce zapletou do převážení drog a do zločinu. Film nádherně ukazuje nejen ztrátu nevinnosti mladých lidí, ale i realitu současného Rumunska.

Největším favoritem soutěže byl pak letošní zázrak z Rumunska Na východ od Bukurešti, pod nímž je podepsán režisér Corneliu Porumboiu. V televizní show se setkávají pamětníci, aby vzpomínali na šestnáct let starou revoluci a pád komunismu. Jde především o hořké účtování, ve kterém jsou řečeny odvážně věci, jaké si v českém filmu nedovedeme představit. Otevírají se v něm otázky dnešní existence dávných spolupracovníků tajné policie, ale vůbec naší paměti, hrdinství a porevoluční kocoviny, až současné letargie.

Zajímavostí letošního roku byla i retrospektiva filmů spojených s Lužickými Srby, jejichž minorita v této části Německa dodnes přežívá a udržuje si svou kulturu. Němečtí producenti při této příležitosti představili vznikající ambiciózní velkofilm za 8 miliónů euro Krabat. Jde o adaptaci knihy Otfrieda Preusslera, u nás nazvané Čarodějův učen. Příběh, který v 70. letech natočil jako animovaný film i náš Karel Zeman, vychází právě z lužickosrbské legendy. Podle sedmiminutové ukázky, jež byla na festivalu promítnuta, bude výsledek vypadat jako pohádka z předminulého století. Naopak rumunské lokace vzdáleně připomenou hobití zemi z Pána prstenu. 

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám