Na sólovém albu se příliš neodchýlil od pojetí mateřské skupiny. V devadesátých letech totiž rockové prvky, vystupující do popředí v Dirty Sticky Floors a Bottle Living, pronikly i do tvorby mateřské skupiny. Objevily se na albu Songs Of Faith And Devotion z roku 1993. A soulové prvky uplatňoval i v mateřské skupiny, patrné to bylo zejména v osobitém zpracování tradicionálu Mothreless Child. O tom, že se Gahan drží svého stylu, svědčí i jméno producenta Kena Thomase, který je sice podepsán pod písněmi islandských Sigur Rós, ale dříve spolupracoval s elektronickými kapelami Au Pairs, Alien Sex Fiend a Clock DVA.

Texty s ironií reflektují Gahanovy problémy z poloviny devadesátých let, kdy bojoval s drogami a dokonce se pokusil o sebevraždu. 17. srpna 1995 si podřezal žíly, protože nebyl vyřešit své problémy s drogami a alkoholem, které se prohlubovali od roku 1992, kdy se přestěhoval do Los Angeles. Přestože se pak začal léčit, 28. května následujícího roku Málem zemřel na předávkování kombinací heroinu a kokainu. Lékaři ho zachránili, ovšem Gahan byl obžalován z přechovávání drog a byla mu nařízena ochranná léčba.