Co pro vás znamenal punk?

Dickie: Jel jsem v punku hned, jak se objevil, někdy od roku 1979, takže mě zřetelně ovlivnil ve vývoji. Nemůžu ale říci, jak moc mě ovlivnil zrovna v této kapele, rozhodně na mě ale působil v kapelách, kde jsem hrál před Leatherface. Punk dokonce možná změnil můj život.

David: V roce 1977 na mě nepůsobil, to mi bylo deset, ale když bylo desáté výročí od nástupu punku, viděl jsem dokument k deseti letům Sex Pistols, viděl jsem video Sida Viciouse, kde kývá hlavou a teče mu po obličeji krev. Pomyslel jsem si, že takový bych chtěl být.

Jak důležitá byla pro vás rebelie, protože punk stál proti společnosti?

Dickie: Je to součást punku. Byl jsme proti tomu, co se dálo ve společnosti, proti věcem v Británii, s nimiž jsem naprosto nesouhlasil, jako je válka proti Iráku. Takže jsme rebelští, vyrůstali jsem s rebelstvím, které bylo spojené s punkem, protože punk byl vzpourou proti hudbě, která se tehdy hrála.

Váš zvuk je ale hutnější než u punkových kapel. Působil na vás heavy metal?

Dickie: Nebyli jsme ponoření do metalu, ale miloval jsem AC/DC a líbili se mi raní Iron Maiden. A taky Black Sabbath a Led Zeppelin, mám rád i ranou Metalliku, ale nemám rád thrash.

Uživíte se hudbou?

David: Protože nejsme schopni strávit 250 dnů v roce spolu v dodávce, tak musím vzít zavděk prací.

Dickie: Nevyděláváme dost peněz na to, abychom mohli žít jen z kapely. Děláme to 25 let a pořád jsme z toho nezískali žádné peníze. Asi bychom se měli líp, kdybychom si našli jinou práci.

Proč to neuděláte?

Dickie: Protože to milujeme. To je jediný důvod, proč pokračujeme. Je to jako volání, které tě zvedne.

Kapela na koncertě nabídla své typické pojetí, rychlé, úderné písně se sonickými kytarami, které zdobily silné melodie a procítěný Stubbsův vokál. Skupina tak pomohla zasvětit nový sál v Rock Café, jehož pódium poznali i někteří z diváků. Leatherface si je v přídavku pozvali na pódium, aby s nimi zpívali.