Kupci slavného Klimtova obrazu zatím nejsou známi. Za hlavního potenciálního zájemce o "Adélu" byl ovšem považován mediální magnát Ronald Lauder, který už letos v červnu v aukci získal takzvanou Zlatou Adélu (Portrét Adély Blochové-Bauerové I) z roku 1907 za 135 miliónů dolarů. O "Adélu II" usilovalo též Rakousko.

Z údajně "nejvýznamnější dražby všech dob", která se ve středu konala v newyorské aukční síni Christie´s, byl stažen portrét Ángela Fernándeze de Soto od Pabla Picassa. Sporné dílo, známé též pod názvem Piják absintu, dala do aukce charitativní nadace britského skladatele Andrewa Lloyda Webbera. Nárok na něj si ale u soudu vymáhá potomek někdejšího židovského majitele.

Pijáka absintu nakonec stáhla sama nadace

Proti vydražení Pijáka absintu, oleje na plátně z roku 1903, se postavil Julius Schoeps, dědic movitého berlínského bankéře Paula von Mendelssohna-Bartholdyho. Schoeps se prohlásil za zákonného vlastníka obrazu a argumentoval tím, že prodat portrét za nevýhodných podmínek donutili jeho předka nacisté.

Soud sice v pondělí vydal dočasné nařízení o zákazu prodeje, pak jej ale povolil. Stáhnout obraz z aukce se nakonec rozhodla sama Webberova nadace, která chtěla věnovat výtěžek na dobročinné účely. Aukční síň Christie´s odhadla hodnotu díla na 60 miliónů dolarů.

Britové se hájí mimo jiné tím, že dílo získali už v roce 1995 na aukci u Sotheby´s a že obraz byl od té doby mnohokrát vystavován. Za tu dobu prý jeho původ nikdo nezpochybnil.

Schoeps v žalobě tvrdil, že Mendelssohn-Bartholdy byl nucen prodat obraz v nouzi pod cenou spolu s dalšími hodnotnými díly poté, co jej nacisté zastrašovali a on musel utéct z domova. Berlínský obchodník s uměním Justin Thannhauser si tak podle Schoepse přišel v roce 1934 na celkem pět Picassů. Mendelssohn-Bartholdy, který byl příbuzný s hudebním skladatelem Felixem Mendelssohnem-Bartholdym, zemřel v roce 1935. Rok poté prodal Thannhauser obrazy jedné newyorské společnosti.

Podle Webberovy nadace ale obraz prodala až bankéřova druhá žena po jeho smrti.