Jeho nový film jakožto velká byť vskutku neveselá podívaná chvílemi až bere dech. Děj se odehrává v roce 2027, tedy v budoucnosti nepříliš vzdálené, vize světa je přesto katastrofická: už devatenáct let se nenarodilo žádné dítě, ženy z neznámých důvodů nemohou otěhotnět. Lidstvo je na vymření, a ještě dělá vše pro to, aby konec civilizace uspíšilo. Apokalyptické dění je všudypřítomné.

Mistr filmař Cuarón

Anglie oné doby je zdánlivě zase ta "stará dobrá" - na první pohled poslední ostrov bezpečí na planetě zmítané terorismem, válkami, genocidami. Nicméně pronikání toho všeho na své území se jednak brání fašistickou imigrační politikou vůči kdysi civilizovaným Evropanům a jednak to není stejně nic platné - bombové útoky a řádění protistátních skupin sílí.

Jedna z takových skupin zajme ústředního hrdinu filmu Thea Farona. Čtyřicátníka, který ztratil ideály, ženu (Julianne Mooreová) i dítě, dobrou kamarádkou je mu placatka whisky a nehodlá už se nikdy pro nic nadchnout. Shodou okolností se však záhy stane psancem a současně ochráncem černošské dívky Kee, která pod šaty a srdcem ukrývá poklad a jedinou naději lidstva - osmiměsíční těhotenství.

V Cuarónově pojetí se z literární předlohy detektivkářky P. D. Jamesové stal film, který s neobyčejnou působivostí zaznamenává politické a s politikou související respektive z ní vyplývající vředy současného světa, aniž se příliš zabýval příčinami či vysvětlením. Takhle to zkrátka je a to, co Cuarón předkládá k vidění, z toho jednou vzejde. Žánr sci-fi se tedy do určité míry mísí s politickým thrillerem, jde to ovšem velmi dobře dohromady.

Děj se sice rozbíhá zprvu docela zvolna a působí i trochu nepřehledně, ale pak film náhle nabere dech a tempo - a už ho neztratí. Cuarón pohltí diváky především až neuvěřitelným filmařským mistrovstvím, s nímž natočil děsivý, apokalyptický svět vlastně nesmírně krásně. Nejde přitom ani v nejmenším o estetizaci hrůz, (jak tomu někdy bývá na fotografiích). Jde o dokonale komponované, přehledné scény, nádherný, ostrý obraz s nesmírnou hloubkou - vidět je neobvykle daleko do prostoru, navíc velmi jasně aniž by se přitom ztrácela pochmurná atmosféra, která prostupuje celý film.

Výborné herecké obsazení

Celé je to tedy především strhující podívaná, kterou lze důkladně užít i proto, že se ve většině filmu nic složitého neděje. Vlastně jen ten útěk. K režijnímu mistrovství patří i herecké obsazení a Cuarón zvolil výborně, především Clive Owen v roli Thea je jedním slovem vynikající. Přitom jeho k smrti unavený muž, který má navíc neustálé potíže s botami, je dokonce opakem běžného obrazu akčního hrdiny.

Je typickým příkladem hrdiny proti své vůli, člověka, který se dostal do vleku událostí a jedná, jak musí, protože navzdory všemu, co ho potkalo a potkává, tím člověkem zůstal. Výborně se k němu hodí Julianne Mooreová a herecky skvěle ladí i s Claire-Hope Ashiteovou, která působivě ztvárnila malou černou Kee.

Báječnou roli Jaspera dostal Michael Caine. Zestárlý, většinou notně zhulený hippík žije na samotě jen s trávou a zbytky humanismu, které se v jeho postavě koncentrovaly a staly se mementem filmu, neboť zázraky třeba v podobě nevyjasněného početí se sice dějí (biblická podobenství ostatně ve filmu nechybí), ale mravnost jako spásu samy o sobě nepřinesou. Jasper je zároveň také logicky jediným nositelem humoru filmu, který jinak ze světa Potomků lidí zcela vymizel.

Potomci lidí, Velká Británie/USA, 2006 Režie: Alfonso Cuarón, Scénář: Alfonso Cuarón, John Sexton, Kamera: Emmanuel Lubezki, Hrají: Clive Owen, Michael Caine, Julianne Mooreová, Claire-Hope Ashiteová