Film Potomci lidí se odehrává přibližně 20 let v budoucnosti. V Anglii, ve které to nevypadá dobře. Bombové útoky jsou na denním pořádku, v ulicích je armáda, všude je plno imigrantů (většinou v klecích) a stát prodává soupravy k provedení sebevraždy. Při tom všem je na tom ale Anglie lépe než zbytek světa (nebo to aspoň tvrdí britská televize, protože zbytek světa celý film neuvidíme, ani se o něm moc nemluví).

Všechna ta zkáza a zmar pramení z toho, že se už 18 let žádné ženě na Zemi nenarodilo dítě. A hlavní hrdina, obyčejný úředník (Clive Owen) se jako slepý k houslím nachomýtne k poslední šanci na záchranu lidstva: Má bezpečně dovézt na pobřeží ženu, která je těhotná! Navzdory armádě, hlídkám a skrz supertábor imigrantů.

Pravděpodobně mi nezbývá nic jiného, než zařadit Potomky lidí do škatulky "sci-fi". A po pohledu na rozpočet (přes 70 milionů dolarů) to upřesnit na "vysokorozpočtová sci-fi". Je to ovšem matoucí, protože Potomci lidí se zásadně liší od všech existujících vysokorozpočtových sci-fi, které byly kdy natočeny. Všechny ty peníze totiž filmaři využili k tomu, aby film vypadal co nejlaciněji!!!

To si samozřejmě žádá jisté vysvětlení: Potomky lidí režíroval Alfonso Cuarón, který natočil nejeden zajímavý mexický film a také zatím nejzajímavější díl Harryho Pottera (Vězně z Azkabanu). Nevím, jak se mu povedlo přesvědčit producenty, aby ho nechali natočit Potomky lidí "po svém", nebo jestli na ně připravil nějakou habaďůru, ale v tomto jeho filmu není snad jediná scéna, která by vypadala jako ze sci-fi velkofilmu. Viz také rozhodně nevelkofilmový trailer, který celkem věrně zachycuje atmosféru filmu.

Co na něm tedy stálo těch 70 miliónů? Kde jsou ty triky?

Originalita Cuarónova přístupu spočívá v tom, že se rozhodl natočit blízkou budoucnost a její dramatické události tak realisticky, aby měl divák dojem, že se dívá na dokumentární záběry (a tím zvýšit působivost celého filmu). V praxi to znamená, že ve filmu je jednak vynikající výprava (kdy Londýn, jeho obyvatelé a všechno ostatní vypadá jako reálný trochu špinavější Londýn říznutý špetkou Balkánu), jednak velké davové scény a jednak dlouhé akční sekvence, natočené zdánlivě bez jediného střihu. Kamera je téměř stále držena v ruce a úmyslně těká, takže i ty nejdražší počítačem vytvořené stavby a dopravní prostředky vnímáte jen jaksi mimoděk, jako kulisu dramatu, který se odehrává působivě přímo před vašima očima.

Některé z oněch nepřerušených mnohaminutových sekvencí jsou ohromující. Ne tím, že si uvědomujete "to je frajer, natočit takhle dlouhý záběr", ale tím, jak diváka vtáhnou do děje a opravdu na něj působí zamýšleným dojmem - totiž že se ocitl přímo uprostřed všeho toho zmatku. Pokud se nad tím logicky zamyslíte, musíte dojít k názoru, že by nebylo praktické natáčet složitý mnohaminutový záběr a spoléhat na to, že v několika jeho místech granáty a jiné nebezpečné objekty dopadnou působivě těsně vedle hlavních hrdinů, aby je nezranily. A navíc by takové natáčení nikdy žádná pojišťovna nepojistila a žádné studio by film díky tomu neprodukovalo. Z toho logicky vyplývá (a rozpočet tomu odpovídá), že mnohá z toho, co vidíme, jsou triky. Ovšem triky naprosto dokonalé a i když jsem u některých scén věděl naprosto jistě, že jde o trik, nic nepatřičného jsem v záběru nepozoroval. Podle mě jde o další milník v dějinách trikové kinematografie, protože výsledek je nesrovnatelně lepší, než například většina záběrů v nových Star Wars.

Díky tomu, jak působivě a originálně je film natočen, vám možná ani nedojde, že zápletka je vlastně dost nesmyslná a triviální. Prostě se někam musíme dostat a tím bude možná zachráněno lidstvo, ale nevíme jak, a možná taky ne. I když vám základní premisa může trochu připomínat film V jako Vendeta, nemají spolu tyhle dva snímky společného naprosto nic a jejich výrazové prostředky jsou totálně odlišné. V potomcích lidí máte neustále dojem, že se díváte na jakýsi "dokument o minulosti", říznutý porcí "obyčejné lidskosti" a trochou bizarní, téměř snové logiky: Jedna scéna se například odehrává uvnitř legendární londýnské elektrárny se čtyřmi komíny - nad níž se pochopitelně vznáší legendární nadživotní nafukovací prase.

Kromě Clivea Owena uvidíme ve filmu také Julianne Mooreovou a Michaela Cainea, kteří jsou skvělí herci a dokáží dát svým (poměrně malým) rolím lidský rozměr. Potomci lidí ale nevypadají jako velkofilm a zjevení slavného herce v něm působí spíše rušivě. Je to jeden z nejoriginálnějších filmů, jaké se letos v našich kinech objevily. Je to jako kdyby čerstvý, zatím nezkažený a velmi talentovaný absolvent filmové školy dostal k dipozici hromadu peněz, aby si natočil, co chce. Nevím, jak se něco takového mohlo stát (s komerčními vyhlídkami tohoto filmu to nevidím nijak slavně), ale díky za to, že se to stalo.

Iluzionista

Druhá premiéra týdne se odehrává na přelomu 19. a 20. století ve Vídni. Do města přijíždí slavný iluzionista Eisenheim (Edward Norton), jehož představení se těší obrovské popularitě. Na jedno z nich zavítá i korunní princ Leopold (Rufus Sewell) se svou snoubenkou Sofií (Jessica Bielová). Ta se nejprve stane účinkující v Eisenheimově kouzle a pak se s ním začne tajně scházet. Princ Leopold to ovšem nenechá jen tak a nasadí inspektora Uhla (Paul Giamatti), aby zjistil, co se vlastně děje. Uhl to zjišťuje a přitom se dostává na stopu věcem, které s kouzly ani příliš nesouvisí, ale mohly by otřást samotnými základy mocnářství.

Filmu se od samého začátku daří dobře budovat skutečně tajuplnou atmosféru, a to především díky tradičně hypnotické hudbě Philipa Glasse a sekundárně díky kameře, osvětlení a zabarvení záběrů. Kdybych nebyl Čech a nepoznával místa, kde se film natáčel (z velké části pár metrů od mého tehdejšího bytu), byl bych asi nadšen i z tajuplných dobových exteriérů.

Atmosféra tedy funguje a udržuje diváka slušně v napětí i když se děj stále ne a ne pořádně rozjet. Vidíme, že se schyluje ke konfliktu mezi Eisenheimem a princem, víme, že se Eisenheim a Sofie v dětství milovali, sledujeme, jak Uhl stále netuší a s ním netušíme ani my.

Teprve asi po hodině filmu (tj. dlouho po jeho polovině) dojde k zásadnímu zvratu a film získá nový impuls. Od této chvíle (která podle mě mohla přijít mnohem dříve) nás znovu zajímá, co bude dál, co bylo doopravdy a co byla jevištní magie.

Film hezky balancuje na hraně mezi dvěma verzemi výkladu svého děje a divák tudíž netuší, zda Eisenheim skutečně má nadpřirozené schopnosti, nebo je pouze zkušený eskamotér a vynálezce. Kritici si stěžovali na údajnou nevýraznost Edwarda Nortona, ale mně se tato nevýraznost k jeho postavě hodila. Giamatti a Sewell jsou velmi dobří, jen Bielová je spíš takové "hezké křoví", nemá co hrát a taky to nehraje.

Z pochopitelných důvodů vám nemůžu naznačovat, co že se to stane po hodině filmu a co z toho dál vyplývá, ale závěrečná pointa je buď ultimativní (TM Horst Fuchs) podraz na diváka, nebo naopak ten nejočekávanější a nejméně zajímavý způsob, jak příběh uzavřít. Každopádně je neuspokojivá a neospravedlňuje onu úvodní hodinu, kdy se děj pomalu rozjíždí.

Je skoro škoda, že Iluzionista přichází do kin současně s Potomky lidí, protože oba tyto filmy jsou ne zcela komerční a oba mají šanci zaujmout inteligentního diváka, který chce od filmu něco víc, než jen zábavu. Bohužel pro Iluzionistu, Potomci lidí jsou bez debaty zajímavější a lépe natočení.

Další premiéry týdne

Dokument "Omo - Cesta do pravěku" jsem neviděl. Do kin bude také uveden (z DVD) starý český film "Městem chodí Mikuláš".

Ve zkratce...

To je tedy bizarní casting: Christopher Walken bude hrát Ozzyho Osbournea!

Koláže Something Awful na téma "filmové plakáty, ve kterých něco přebývá".

Trailer Davida Finchera na videohru Gears of War. Fincher nemá s touto hrou nic společného, jenom sestříhal ten trailer, s největší pravděpodobností z prefabrikovaných akčních záběrů, dodaných Microsoftem. Přesto je vidět, co působivého může vzniknout skloubením standardních videoherních záběrů se zdánlivě nevhodnou hudbou. Těším se, až to začne docházet více videoherním tvůrcům.

Mnozí filmoví fanoušci (hlavně ti mladší) si představují, že se jim někdy podaří sbalit někoho, kdo vypadá třeba jako Elisha Cuthbertová. Tito naivkové by si měli uvědomit, že Elisha Cuthbertová (a jiné hvězdy) vypadají ve filmu podstatně jinak, než ve skutečnosti.