Článek
Publikum žhavila stále se lepšící roma-funky kapela Gulo čar, pomalu se schylovalo k půl desáté, kdy měl přijít ten, kvůli němuž sem všichni přišli. Kmotr černé muziky, jehož hudba pomohla vzniknout soulu, funku a bez něhož by nebylo moderní R´n´B, si dává načas. Natěšené obecenstvo baví jeho početný ansámbl v červeném, sexy tanečnice a dva moderátoři.
Ti připravují správně odvázanou atmosféru a la 60. léta. Mikrofonu se ujímá decentně oblečený MC Danny Ray a ve stylu lasvegasské zářivé show vykřikuje: "Nyní přivítejme Liviiing Legeeend, The Haaardest-Working Man in Show Business Mr. Jaaaames Brooown!" a lidé všech věkových kategorií ve stoje aplaudují.
Pomalý rozjezd, divoký konec
Začátek působil rozpačitě, jako by se třiasedmdesátiletý Brown teprve zahříval. Zanotoval kousky textů a udělané vokalistky v sexy kostýmech zbytek dozpívaly. Kapela šlapala jako dobře seřízený stroj, zpěvačky sólově táhly celé pasáže, to když Brown v třpytivém modrém obleku odhodil motýlka do kotle a šel hrát na elektronické varhany nebo dirigoval ansámbl.
Jakmile promluvil, jeho věk bylo cítit, jakmile zpíval, jeho plný a silný hlas nikoho nenechal na pochybách, proč je živoucí star. U hitu Living in America se tanečnice zahalila do americké vlajky a dosud vlažný Brown se konečně dostává do pověstné "dynamické" extáze. Vzpomínku věnoval Janis Joplin, jejíž píseň Try (Just a Little Bit Harder) zazpívala jeho partnerka Tomi Rae a až do konce doplňovala chytlavým hlasem svého muže. Zazněla i hluboká písnička It´s a Man´s World.
Song I Feel Good roztančil celou Arenu
Na pódiu to žilo, nálada i nasazení gradovalo. Držitel Grammy přivezl skvěle připravené muzikanty, střídal rychlé songy s klidnějšími skladbami, dával prostor instrumentálním sólům. Blížil se explodující konec takřka dvouhodinového koncertu, při němž se lidé vlnili na megahity jako I Got You (I Feel Good) nebo Sex Machine.
Brown plný elánu svými krátkými, ale o to strhujícími tanečními čísly, doslova zvedl lidi ze sedaček, až řvali nadšením. První český koncert se zapsal do análů koncertní scény jako hudební událost roku 2004. Druhým vystoupením to jen "kmotr soulu" potvrdil.
James Brown (Praha 2006)
Zanechal dojem nesmrtelnosti, co na to Superstar?
James Brown zanechal v Praze dojem nesmrtelnosti. Bylo zvláštní dívat se na člověka, který patří do světa Martina Luthera Kinga a prezidenta Keneddyho, jak v 73 letech s gustem křepčí na pódiu. Společně se svými sboristkami předváděl pověstné funky tanečky, při It´s Man´s World šel do kolen (a hbitě zpět nahoru). Velkolepá show nenesla znaky revivalu, násilného oživování něčeho neživého. Tragikomickým dovětkem za úžasným koncertem byla nedělní Superstar, kde nedoukové hromadně zpívali "I Feel Good" (den po koncertu Jamese Browna docela troufalost). Když se moderátor zeptal jednoho z děvčátek, jaký byl James při osobním setkání, dostalo se mu adekvátní odpovědi trdla, které zjevně ještě před týdnem vůbec nevědělo, kdo je Brown: "Byl hodně starej a černej". Příště by snad TV Nova měla dojednat raději setkání s Helenou Vondráčkovou.