Doprovázena pečlivě připravenou Pražskou komorní filharmonií s šéfdirigentem Kasparem Zehnderem (zaskvěla se v několika orchestrálních číslech) předvedla Urbanová v náročném repertoáru sahajícím od české opery (Smetana, Dvořák) přes Händla a Mozarta až k italské romantické opeře veškeré své přednosti - nádherný hlas se znělými výškami a k tomu dar přednesu, který dokazoval, proč je na operních jevištích Urbanová tak žádaná a uchvacující.

Zejména druhá půle večera s italskými áriemi (Cilea, Catalani, Puccini, Verdi) vyvolávala nekonečné bravo na otevřené scéně. Jako přídavky zazpívala árie, které by jiné pěvkyně považovaly za vrchol programu - árie Kostelničky z Janáčkovy Její pastorkyně a část proroctví Libuše. Jen odchod orchestru "přinutil" posluchače odejít ze sálu po manifestačních projevech nadšení. Slyšel jsem již několik Urbanové recitálů, ale tento určitě patřil k nejlepším.

Recitál Evy Urbanové Pražská komorní filharmonie, Festival Struny podzimu Praha, Rudolfinum, 31.10. 2006