"Je to hrozné. Byl pozoruhodný, byla s ním legrace. Byl silný a hrdý a zatraceně dobře to uměl s jazykem," řekl podle CNN Styronův dobrý přítel, spisovatel Kurt Vonnegut.

Styron se proslavil čtyřmi velkými romány: Ulehni v temnotách (1951), Zapal tento dům (1960), Doznání Nata Turnera (1967) a Sophiina volba (1979). Příběh o otrokovi Natu Turnerovi přinesl Styronovi v roce 1968 Pulitzerovu cenu. Díky Sophiině volbě se Styron proslavil i mezi českými čtenáři, úspěšná byla i filmová verze s Meryl Streepovou.

V žádném jeho románu nechybí tragický podtón, každý je bolestnou sondou do hlubin lidské duše. Autor ve svých dílech hledá odpovědi - často kontroverzní - na nezodpovězené otázky holocaustu nebo otroctví, nabízí kritický pohled na válku či náboženský fundamentalismus.

Psal o koncentrácích i otroctví

"Vlastně nevím, co mě motivuje k tématům takzvaně zakázaným. Myslím, že to určitě souvisí s touhou osvítit vlastními slovy ty oblasti, které mě hluboce zajímají, jako otroctví, koncentrační tábory či mou zkušenost s depresí," prohlásil v jednom rozhovoru.

Jak Styron sám přiznává, většina jeho prací je postavena na autobiografických zkušenostech. I proto však sklízel kritiku za své nejslavnější dílo, Sophiinu volbu - realitu koncentračních táborů totiž Styron na vlastní kůži nikdy nezažil.

Popudem ke vzniku prvního románu byl článek o dívce, kterou znával. Spáchala sebevraždu. Šel po stopách rodinné tragédie a nakonec napsal Ulehni v temnotách. V novele Dlouhý pochod (1952) využil zkušenosti z vojenského výcvikového tábora v Severní Karolíně, když jej povolali do služby v době války v Koreji. Také v knize Zapal tento dům (o lidské krizi umělce) čerpal přímo z osobních prožitků. Téma otroctví jako rodáka z Jihu jej zajímalo od mládí. Výsledkem je Doznání Nata Turnera.

Oceňovaná i shazovaná Sophiina volba

Problémovým momentem se vzhledem k autorově autobiografickému stylu psaní stala až Sophiina volba. Jak může spisovatel napsat dobrý a autentický román o holocaustu, když ho sám neprožil, ptala se evropská, ale zejména polská literární obec, jejíž mnozí příslušníci tuto krutou zkušenost měli.

Styron se vždy hájil tím, že se nechal inspirovat svou návštěvou v Osvětimi v roce 1974, kdy si všechny reálie včetně očitých svědectví pečlivě prostudoval.