Za vyvraždění rodiny dostal znovu doživotí

Širůček se k vraždám bezprostředně po činu přiznal. Později ale tvrdil, že rodiče zabil asi bratr, kterého on usmrtil v sebeobraně. "Čekal jsem to," řekl novinářům Širůček, když spoutaný opouštěl krátce po desáté dopoledne soudní síň v doprovodu členů Vězeňské služby. V jeho tváři nebyl v tu chvíli vidět ani náznak lítosti.

Odsouzený Širůček předloni 22. listopadu zastřelil v rodinném domě v Tučapech svého osmačtyřicetiletého otce Miloslava, o tři roky mladší matku Marcelu a pětadvacetiletého bratra Davida. Při hádce se zmocnil otcovy nelegálně držené zbraně a ve snaze jej umlčet mu z bezprostřední blízkosti prostřelil hlavu. Stejným způsobem usmrtil střelou do týla matku.

Zvláště agresivně si počínal při vraždě bratra. Potom, co usmrtil matku, stačil zaregistrovat, že bratr utíká z dětského pokoje do sklepa. Tam jej střelil dvakrát do hlavy a potom ještě uškrtil šusťákovými kalhotami. Přitom sám přiznal, že bratr po střelbě už chroptěl. Cílem vraždy matky a bratra byla podle soudu snaha zbavit se svědků. Zbraň po činu zahodil do Horusického rybníka.

"Po novém zhodnocení důkazů jsme dospěli k tomu, že v případě obžalovaného byly naplněny všechny zákonné podmínky k uložení doživotního trestu," konstatoval předseda senátu Jiří Bernát, který při déle než hodinovém zdůvodnění rozsudku připomněl závažnost činu, za něž bylo ještě před patnácti lety možné uložit trest smrti. "Trest smrti je narozdíl od doživotí absolutním nevratným trestem. Doživotí umožňuje návrat do života, ale nejdříve po 20 letech," připomněl Bernát.

Podle soudu vraždil navíc Širůček kvůli penězům, tedy ze zvláště zavrženíhodných pohnutek. Možnost jeho nápravy označili znalci za běh na dlouhé tratě. "Právo na život je základním právem každého člověka. Tento člověk vzal právo na život třem lidem. Jak máme jinak rozhodnout," zdůraznil předseda senátu. Jednání sledovali i příbuzní vyvražděné rodiny. "Trest je správný, nevěřím, že by se mohl napravit," řekl Právu Širůčkův dědeček Zdeněk Brabec.