Článek
„Jsme toho názoru, že ani po doplnění dokazování se v podstatě nic nezměnilo. Respektive změnilo se to, že podle nás bylo zcela jednoznačně prokázáno, že se rozhodně nejedná o nějaký komplot proti doktoru Bartákovi,“ konstatoval předseda odvolacího senátu Michal Hodoušek. Soud trest snížil podle Hodouška proto, že už se řízení táhne neúměrně dlouho, a také kvůli tomu, že zůstalo pouze u přípravy vražd.
„Při ukládání trestu jsme přihlédli k době trvání trestního řízení, na jehož délce nemá pan obžalovaný žádnou vinu. Je to záležitost, pravda, justice,“ konstatoval soudce a dodal: „Trest je tak nízký vzhledem ke stadiu trestného činu, který se nepřiblížil žádným způsobem k dokonání toho činu.”
Případem plánování vražd a vydírání, které měl Jaroslav Barták osnovat, se liberecký soud zabýval třikrát a pokaždé Bartáka uznal vinným, naposledy v roce 2016 mu za to vyměřil patnáctiletý trest. Barták se ale proti verdiktu vždy odvolal, případ došel i k Nejvyššímu soudu.
Vrtulníkem z vězení
Vraždy, za jejichž přípravu byl potrestán, měl Barták plánovat už coby odsouzený v roce 2013 v liberecké věznici. Se spoluvězněm probíral, jak zlikvidovat bývalého šéfa vojenské tajné služby Andora Šándora, advokáta Oldřicha Choděru a pravoslavného kněze Eugena Freimanna. Šándor měl být zavražděn vystřelovacím nožem v metru, aby to vidělo co nejvíce lidí.
Freimanna pak Barták plánoval nechat unést a mučit, dokud by nevydal 10 milionů korun. Poté měl být zabit nalitím alkoholu do těla krkem a konečníkem, aby se otrávil alkoholem. Choděru pro změnu chtěl mučit, dokud by z něj nedostal 50 milionů korun, a zabít blíže neurčeným způsobem.
Těla všech tří obětí měla být veřejností nalezena tak, aby se o jejich osudu dozvědělo co nejvíce lidí. Další tři lidi chtěl podle verdiktu vydírat, celkem se chtěl dobrat 80 milionů korun, za které chtěl zařídit svůj útěk z vězení za pomoci vrtulníku do Běloruska.
Barták, který se z odvolacího jednání omluvil, se u hlavního líčení hájil tím, že nikoho zabít nechtěl, je to komplot, a byly to „jen kecy a bláboly a nikdy to tuto formu neopustilo“.
Je přesvědčený, že celá věc vzešla z určité cílené snahy jeho spoluvězně si určitým způsobem získat výhody ve věznici.
Znásilňování asistentek
Barták si v současnosti odpykává dvanáctiletý trest za znásilňování a trýznění svých asistentek. Minimálně jedenáct žen, coby prezident pražské Polikliniky Modřany, znásilňoval, bil, vydíral či jinak zneužíval zejména na zahraničních cestách.
I v tomto případě Barták hlásal, že je nevinný, že ženy byly jeho milenkami a za sexuální služby dostávaly zaplaceno. Soudy mu ale neuvěřily.
