Článek
Žídkovi koupili v roce 2002 od správce konkurzní podstaty armaturky Merkanta za zhruba 1,2 milionu korun domek na Hviezdoslavově ulici. Jejich radost brzy zkalil objev zazděného prostoru, kde v sudech leželo 7,5 tun jedovatého odpadu z někdejší galvanovny.
"Nad sklepním prostorem, tedy asi ve třetině domku, nebydlíme, a snažíme se těm místům vyhnout. Jsme všichni nemocní, ale těžko doložit, zda to je vinou žíravin," povzdychl si Petr Žídek. Obyvatelé domu s jedovatým "dárečkem" jsou přesvědčení, že kyseliny už dávno rozežraly sudy a je jen otázkou času, kdy si kyselinový bazén najde cestu ven. "Po letošní zimě stěny plesniví a dostávají podivné zabarvení. Máme strach," konstatoval Žídek.
Jenže k likvidaci se nikdo nemá. Správce konkurzní podstaty nabídl mimosoudně 200 tisíc korun. "Likvidace ale přijde na více jak tři milióny, takže nebylo o čem jednat," vysvětlil Žídek. Magistrát nechal zpracovat odborný posudek, ale zaplatit likvidaci odmítl. Stejně tak krajský úřad.
Proto Žídkovi podali trestní oznámení na správce konkurzní podstaty armaturky a požadují likvidaci nebezpečného odpadu. "Já však rozhodně nejsem vlastníkem těchto sudů. Armaturka kupovala od předchozí společnosti jen movité věci uvedené na seznamu a sudy tam nejsou," prohlásil správce Jaroslav Horký s tím, že majetek ještě přešel přes Fond národního majetku. Jenže původní firma už dávno neexistuje a je vymazána z obchodního rejstříku. Správce přidal další argument:
"V kupní smlouvě se Žídkovi zavázali, že budou pozdější skryté vady akceptovat." "Jenže zazděných 150 sudů se žíravinami rozhodně nepovažuji za skryté vady domu," kontroval Žídek. Soudkyně nakonec případ odročila.