Článek
Nezdržoval se ani na dřívějších adresách, pobýval například v Bukurešti nebo Brašově.
Sedmapadesátiletý Příplata byl na začátku června odsouzen v Rumunsku k osmi letům vězení za podněcování k vraždě odborového předáka. Policie si však za celou tu dobu pro něho nepřišla nebo ho ani nějakým způsobem nesháněla. Vše si proto naplánoval a "drze" odešel. "No a vidíte, měl jsem z toho strach a nakonec to (útěk) proběhlo bez komplikací," řekl. Do Česka se po překročení tzv. zelené hranice dostal přes Maďarsko pouze s občanským průkazem. Útěk zdůvodnil obavami o svůj život.
Podnikatel se již před útěkem zajímal například o možnost předání své osoby k výkonu trestu do České republiky. Celou záležitost konzultoval s českou konzulkou v Bukurešti Olgou Chojnackou a také kontaktoval českého velvyslance v Rumunsku Radka Pecha. Konzulka se podle jeho slov k němu stavěla velmi dobře.
"Horší to však bylo s panem velvyslancem, který se nezachoval dobře. Protože kdyby se zachoval dobře, tak z rumunské strany by si to nemohli dovolit," řekl s tím, že Chojnacka s ním spolupracovala ve svých možnostech.
Podle něho se velmi snažila. Například ho předem informovala o možnostech předání k výkonu trestu do Česka. "Rumunsko je hrozně falešný stát. Oni podepsali dohody s Evropskou unií o výměně občanů. Ale vnitrostátně si dali dodatek, že nemusí předat občana k výkonu trestu, pokud byl jeho případ medializovaný. Už si dali klauzule, aby mě nemuseli pustit. Já jsem nechtěl, aby tento zkažený stát nutil Českou republiku k nějakým ústupkům vůči mé osobě," upřesnil.
Česká konzulka: V Rumunsku o tom neví
Chojnacká na telefonickou otázku Práva, co říká útěku Příplaty odpověděla: "Když byl v České republice, tak mně to telefonicky oznámil a to je vše, co o tom vím". K očekávání českého ministerstva spravedlnosti, že Rumunsko vydá na Příplatu mezinárodní zatykač poznamenala: "To je názor ministerstva, které se v záležitosti vyzná lépe než já a nebudu to komentovat".
Podle konzulky rumunské úřady v době rozhovoru Práva o útěku ještě nic nevěděly. "Tisk tady v neděli nevychází a nikde jinde jsem to ve zprávách neviděla. Vycházím tedy z toho, že v Rumunsku o tom ještě nevědí."
Příplata také řekl, že se obával toho, aby Rumunsko nezneužívalo Českou republiku například k přístupu do Evropské unie. Nechtěl, aby Rumunsko dělalo na Česko nátlak, že v případě jeho vydání budou po Češích něco požadovat. Proto raději ze čtvrtka na pátek utekl přes zelenou hranici.
Nyní pobývá na Uherskohradišťsku a připravuje podání stížnosti k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. "Můj právník říká, že k podání stížnosti je několik důvodů," řekl podnikatel. Stížnost podá zřejmě v srpnu nebo září.
Rumunská strana prý chybovala
Podle právníků rumunská strana v jeho případu porušovala několikrát zákony. Konečné rozhodnutí bude však podle Příplaty jen na samotném soudu ve Štrasburku. "Na podání nyní tvrdě pracujeme, příprava je však velmi složitá," uvedl. Celý soudní spis týkající se jeho případu prý dosahuje do výšky dvou metrů.
Dlouho proto podle něho potrvá jen samotné pročtení a zpracování spisu. "Navíc se musí udělat i překlady. Je to dlouhodobá záležitost. Nicméně koncem srpna nebo začátkem září bychom chtěli stížnost podat," řekl.
Vládní zmocněnec pro zastupování České republiky před Evropským soudem pro lidská práva Vít Schorm řekl, že soud ve Štrasburku nemůže formálně zrušit odsuzující verdikt rumunského nejvyššího soudu.
"Samozřejmě pokud by se třeba shledalo, že tam došlo k závažným pochybením, tak by Rada Evropy vyzývala Rumunsko, aby umožnilo Příplatovi obnovu jeho procesu," řekl. Štrasburský soud také může podle Schroma přiznat úspěšnému stěžovateli finanční odškodnění. Podobně jako v případě stížností proti České republice, kde už je několik desítek odsuzujících rozsudků, tak i Rumuni mají podobnou zkušenost.