Před lety pěstovala na zahradě konopí, soud ji zavřel do blázince na pozorování

Když se žena k psychologovi odmítla dostavit, soud dokonce nařídil její nucené pozorování v psychiatrické nemocnici. Tam je žena zavřená bez možnosti odejít. Znalec, který má podle soudu její duševní stav zhodnotit, na ni přitom ani nemá zrovna čas.

Pozoruhodný příběh se začal psát už v roce 2015. Žena si na zahradě vysadila rostliny konopí, jejich semena podle dokladu koupila v běžném obchodě. Rostliny ale sklidili už policisté, kteří rozhodli, že si žena neoprávněně pro vlastní potřebu pěstovala, slovy zákona, větší než malé množství konopí.

Do chodu se dala vyšetřovací mašinérie, která ale případ, kde na konci může soud vynést trest maximálně půlroční podmínku či pokutu, nedokázala za čtyři roky dovést ani k prvnímu hlavnímu líčení před soudem.

Kamenem úrazu se stal posudek k posouzení duševního stavu. Obviněná pětapadesátiletá žena, vzděláním právnička, která si dělala doktorát na univerzitě v japonském Kjótu, je totiž po těžké nehodě, kterou měla v roce 2002 v USA, invalidní. Má velké problémy s páteří a také se zrakem.

Vyšetřovatelé se proto rozhodli, že je potřeba zjistit, jestli žena chápe trestní řízení a jestli není její pobyt na svobodě nebezpečný. K tomu povolili znalce psychiatra a ten přibral ještě psychologa. Žena však namítla, že psychologické vyšetření je nadbytečné, a odmítla ho absolvovat. Státní zastupitelství tedy navrhlo soudu, že je potřeba ji pozorovat v některém zdravotnickém zařízení. Nejdřív neuspělo, ale po dalším návrhu už soud přisvědčil a nařídil, aby žena skončila na psychiatrii.

„Bez rozumných důvodů se odmítá podrobit komplexnímu znaleckému vyšetření k posouzení duševního stavu, činí tak dlouhodobě, opakovaně, svůj postoj nezměnila ani po poučení o možnosti nařízení pozorování ve zdravotnickém ústavu. Byly tak vyčerpány všechny jiné možnosti posoudit duševní stav obviněné na svobodě a jedinou možností, jak posoudit kvalitu rozpoznávacích a ovládacích schopností, je právě pozorování ve zdravotnickém zařízení,“ rozhodl pardubický krajský soud.

Ženě nepomohlo ani to, že se nechala dobrovolně vyšetřit u jiného znalce psychiatra. Ten u ní diagnostikoval smíšenou poruchu osobnosti a pozoroval i jisté kverulantství, nicméně neshledal žádný důvod k nedobrovolné hospitalizaci či snad obavě, že by ženin pobyt na svobodě byl nebezpečný.

„Psychická porucha osobnosti, kterou trpí jmenovaná, nevede k tomu, že by její pobyt na svobodě byl nebezpečný, nevede k tomu, že by byla fyzicky nebezpečná sobě ani svému okolí a nevyžaduje ani ochranné léčení, poněvadž takovou poruchu vyléčit nelze. U pacientky se nevyskytují žádné bludy, halucinace ani intoxikace. Jmenovaná je schopna porozumět trestnímu stíhání. Není důvod k omezení způsobilosti k právním úkonům,“ napsal znalec.

Žena přesto nakonec skončila před dvěma týdny na psychiatrii. „Bylo po mně vyhlášeno celostátní pátrání a skončila jsem v zadržovací cele. Vezla mě ozbrojená eskorta z Brna do Prahy. Jsem již dva týdny za mřížemi v léčebně, nemohu vycházet na vzduch, jsem vystavena bezúčelnému pozorování, nemám tu ani potřebnou lékařskou péči,“ popsala žena svoji situaci v mailu odeslaném na Nejvyšší státní zastupitelství.

Ženina advokátka se zatím marně snažila dosáhnout podmíněného zastavení trestního stíhání i vzhledem k době, která od přečinu uplynula. Vzhledem k vlekoucímu se procesu nabídla, že se žena dobrovolně přizná ke svému jednání, což je jedna z podmínek.

Advokátka také upozornila, že podle zdravotních zpráv ošetřujících lékařů nemá pobyt její klientky na psychiatrii žádný význam. „Jedná se o fyzické hendikepy s poškozením fyzických funkcí v důsledku těžkého úrazu v důsledku autonehody. Je zřejmé, že charakter potíží pacientky v žádném případě neindikuje znalecké zkoumání znalcem z oboru psychiatrie ani žádná psychiatrická vyšetření,“ napsala do žádosti advokátka.

Znalec, který by měl zpracovat psychologické vyšetření, přitom zřejmě nemá nyní volný termín, aby mohl se ženou pracovat.

„Mám neurologické onemocnění a zde potřebný druh péče, dle jejich sdělení, mi nedokážou poskytnout. Jsem tu umístěna na pozorování a místo toho se musím podrobovat režimu dlouhodobě těžce nemocných psychiatrických pacientů. Přitom je mým přáním, aby trestní řízení bylo ukončeno,“ dodala žena, která z rozhodnutí soudu musí zatím bezcílně čekat na uzavřeném oddělení.