Článek
Pozemek v Ostopovicích Novák společně se svou ženou koupil od firmy Archatt za necelých 75 tisíc korun, tedy 100 korun na metr čtvereční. "Obvyklá cena v tomto regionu za stavební parcelu se přitom v tu dobu pohybovala kolem 1500 korun za čtvereční metr," řekla Právu Lucie Kjučuková z jedné z brněnských realitních agentur. Parcela by tak přišla na více než milión korun.
Novák podle svých slov koupil pozemek tak levně díky tomu, že se zároveň zavázal k tomu, že mu dům následně postaví tatáž firma, tedy Archatt. "Takovou smlouvu, pokud vím, podepisovali všichni naši sousedé," řekl Novák s tím, že další podrobnosti nezná, protože koupě domu byla spíše záležitostí jeho ženy.
Nestandardní jednání
Podle Adriany Krnáčové z české pobočky Transparency International je Novákovo jednání značně nestandardní. "I kdyby byly podmínky koupě pozemku takto nastaveny, tak zde vzniká velké podezření, že šlo o všimné za nějaké odvedené služby," řekla Krnáčová.
"Může to být samozřejmě všechno jen náhoda, ale jsme v Česku," poznamenala k tomu Krnáčová.
Podle informací Práva se Novákovým působením na ministerstvu zabývá protikorupční policie, podle všeho začne prověřovat i okolnosti koupě domu. Nyní už se zajímá o projekty, které pod Nováka spadaly a u kterých existuje podezření na výrazné předražení. To se týká např. opravy fasády na zámku v Lednici nebo rekonstrukce zámku v Kroměříži. Právě tyto zakázky v hodnotě téměř 200 miliónů korun přitom vedle desítek dalších získaly firmy Archatt nebo Omnia.
Rozhodovaly ústavy, ale ministerstvo mělo většinu
Jednatelem společnosti Archatt je Marek Tichý, který se s Novákem zná už z doby jeho působení u brněnských památkářů v první polovině devadesátých let.
Sám Novák jakékoli "přihrávání" lukrativních zakázek pro Tichého společnost odmítá. "Pan Tichý byl v Brně můj spolupracovník, takže ho znám. Nedokážu si však představit, jak bych mohl výběr firem ovlivňovat," řekl Právu Novák.
Zároveň v této souvislosti dodal, že ministerstvo firmě Archatt či společnosti Omnia žádnou zakázku nesvěřilo. "Výběrová řízení vypisovaly organizace zřízené ministerstvem, které jsou samostatné právnické subjekty," řekl Novák.
Podle dobře informovaného zdroje z ministerstva kultury, který si nepřál být jmenován, ovšem pro prvního náměstka nebyl žádný problém výběr firem ovlivňovat i tak.
"Zadavatelem jednotlivých zakázek jsou sice památkové ústavy nebo jiné příspěvkové organizace, ale ministerstvo mělo vždy ve výběrových komisích své zástupce," uvedl zdroj. Podle něj přitom zástupci resortu kultury často tvořili v komisi většinu. "Bylo tam třeba sedm členů a čtyři z nich byli z ministerstva. Nezřídka tam seděl přímo Novák, případně jeho lidi z úřadu," dodal.
Novák seděl ve výběrových komisích
Novák ve středu nejprve tvrdil, že neví o tom, že by někdo z ministerstva do výběrových komisí chodil. Později však připustil, že v některých seděl i on sám, nepamatuje si prý ale, že by se těchto řízení účastnila i firma Archatt.
Jedním z těch, kteří v komisích za ministerstvo sedávali, byl přitom podle informací Práva i bývalý vysoce postavený úředník ministerstva Ctirad Vrána. Ten odpovídal coby šéf příslušného odboru za investice i hospodářskou správu a policie v současné době prošetřuje, kde přišel k rozsáhlému majetku, kterým prý disponuje.
Protikorupční policie v říjnu zatkla tři muže, kteří chtěli Vránu údajně vydírat, protože byli přesvědčeni, že úředník získal na úplatcích celkem 200 miliónů korun.
Novák přišel na ministerstvo v roce 1995 z brněnského památkového ústavu. Po deseti letech ho loni z funkce prvního ministerského náměstka odvolal tehdejší šéf resortu Vítězslav Jandák (za ČSSD). "Měl jsem tehdy poznatky o tom, že zdaleka ne všechno bylo v pořádku. Nyní se to potvrzuje," řekl k tomu Jandák, který kvůli špatnému hospodaření na ministerstvu a kvůli údajnému předražování zakázek na opravu památek podal na jaře trestní oznámení. Jandákův nástupce Martin Štěpánek (za ODS) však vzal Nováka minulý měsíc na ministerstvo zpátky.