Článek
Začátek případu spadá do poloviny 90. let a Hradil v něm byl obviněn spolu s předlistopadovým ministrem energetiky Antonínem Krumniklem a podnikatelkou Marcelou Gajdovou, soudy ale všechny stíhané v roce 2012 definitivně osvobodily.
Ještě jako obviněný měl Hradil coby někdejší generální ředitel dnes už zkrachovalé společnosti obstavené její akcie a právě kvůli tomu teď po státu požaduje vysoké odškodné. Kvůli oficiální blokaci cenných papírů je totiž nemohl prodat, i když na ně měl podle svého tvrzení kupce.
„Nemohl s nimi disponovat a kvůli tomu mu vznikla újma,“ řekl k tomu Právu Hradilův advokát Václav Vlk. Jakékoliv další podrobnosti ale sdělit odmítl s tím, že k tomu nemá svolení od klienta.
Kovohutě Břidličná skončily v roce 2000 v konkurzu, věřitelé uplatnili pohledávky za 3,5 miliardy korun. Neobvyklý spor se začal řešit tento týden u Obvodního soudu pro Prahu 2, kvůli doplnění důkazů bylo ale líčení odročeno na říjen.
Klíčové přitom bude, zda se mu podaří prokázat, že skutečně přišel o 200 miliónů korun právě kvůli zablokování akcií.
Ministerstvo spravedlnosti v této souvislosti připouští, že za stíhání, které neskončilo pravomocným odsouzením, nese odpovědnost, vznik škody ale podle justičního resortu není v tomto případě jednoznačný.
Ministerstvo: Škoda je sporná
„Existence odpovědnostního titulu není jediným předpokladem pro vznik odpovědnosti státu, poškozený musí ještě prokázat vznik a intenzitu tvrzené újmy a vztah příčinné souvislosti mezi údajnou újmou a škodní událostí,“ poznamenala mluvčí ministerstva Kateřina Hrochová.
Nikdo nezískal prospěch, transakce byly ve prospěch firmy
Obžaloba kladla celé trojici za vinu, že fingovala prodej části výrobního zařízení podniku a jeho zpětný odkup za značně nadhodnocenou sumu.
Podle policie tak vznikla neexistující pohledávka, kterou využili k dalším operacím mezi navzájem provázanými firmami.
Hradilova společnost Lombard tak získala bez vynaložení jediné koruny akcie v hodnotě 310 miliónů korun.
„Nikdo nezískal prospěch, transakce byly ve prospěch firmy,“ odmítl ale obžalobu v roce 2010 po jednom z osvobozujících rozsudků ostravský soudce Miloslav Studnička.
Proti Hradilovi a spol. pak ještě někdejší nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká podávala dovolání, i to ale Nejvyšší soud před dvěma lety smetl ze stolu.
O akcie přišel i Sitta
Kvůli akciím chce stát žalovat o stejnou částku jako Hradil také hlavní svědek proti kontroverznímu lobbistovi Ivo Rittigovi v kauze jízdenek pro pražský dopravní podnik Vladimír Sitta.
Toho totiž zároveň úřady obvinily z údajného tunelování papírny Neograph, ve které měl poloviční podíl, ale státní zástupkyně mu zakázala kvůli stíhání hlasovat na valné hromadě, kde následně přišel o více než čtyřicetiprocentní balík akcií.
Jeho stíhání ovšem na rozdíl od Hradila stále trvá.