Hlavní obsah
Jde o jednu z nejhorších nehod v historii. Foto: ČTK/Veis David, ČTK

Patnáct let od nehody autobusu u Nažidel. Bylo to jako ve válce, vzpomíná lékař

Patnáct let uběhlo od nejhorší dopravní nehody v novodobých dějinách České republiky. V roce 2003 zemřelo u Nažidel po havárii patrového autobusu 17 lidí, další tři podlehli na následky zranění později. Na místě nehody vznikl pomník, který připomíná všechny oběti.

Jde o jednu z nejhorších nehod v historii. Foto: ČTK/Veis David, ČTK
Patnáct let od nehody autobusu u Nažidel. Bylo to jako ve válce, vzpomíná lékař

Večer 8. března 2003 se vracel autobus značky Neoplan z lyžařského zájezdu v Alpách s 52 lidmi z plaveckého oddílu TJ Slovan Karlovy Vary. Hraniční přechod přejel bez větších problémů a směřoval do vnitrozemí. Cestující, mezi kterými bylo hodně mladých lidí, začali volat domů s tím, že zanedlouho dorazí. Cesta po silnici E55 ale skončila už několik kilometrů za hranicemi.

Autobus vjel u Nažidel do protisměru, převrátil se na bok a sjel ze sedmimetrového srázu. Části autobusu byly rozmetány do okolí a záchranáři museli odstranit střechu, aby se dostali ke zraněným. Tragickou nehodu nepřežilo na místě 17 lidí, dalších více než třicet bylo zraněno. U havárie zasahovaly desítky záchranářů a hasičů. Dva lidé následně zemřeli v nemocnici. Dvacátý o dva roky později.

Autobus sjel ze svahu

Foto: ČTK/Veis David, ČTK

Lékaři a zdravotníci zažili při příjezdu k havárii šok. „Byli jsme tam volaní z Českých Budějovic a já byl v první záchrance, která dorazila. Měl jsem pocit, jako kdybychom vstoupili do války. Na místě byli už mrtví cestující a také celá řada těžce zraněných, které se nám nakonec podařilo zachránit. Někteří už na místě potřebovali plicní ventilaci,“ vzpomíná na zásah tehdejší lékař záchranné služby v Českých Budějovicích Martin Kuba.

Zraněným pomáhaly desítky záchranářů.

Foto: ČTK/Veis David, ČTK

Upozornil, že lékaři záchranné služby jsou zvyklí na různé zásahy u jednotlivých havárií automobilů a podobně. „Tohle byla věc, na kterou se nedá připravit. Vystoupili jsme ze sanitky do masakru, hromadného neštěstí. To, co se odehrává na cvičení, jsme zažili se všemi emocemi navíc a museli jsme velmi rychle rozhodovat, byla tam spousta lidí,“ doplnil Kuba.

Řidič mluvil o závadě

Obvinění si několik dní po tragédii vyslechl řidič Pavel Krbec z Chebu. Nejprve z trestného činu obecného ohrožení a poté také z padělání profesního průkazu, jenž měl jen na provoz taxíku. Autobus patřil cestovní kanceláři LSK Autobusy a na zájezd si jej najala cestovní kancelář Vlna, která však o několik let později zanikla.

Soud dostal případ na stůl na podzim 2003. Obžalovaný Krbec se ho na vlastní žádost neúčastnil, protože měl obavy z kontaktu s pozůstalými. Chybu si však nikdy nepřipustil a deníku Právo poskytl tehdy krátký rozhovor, kde se obhajoval těmito slovy. „Je možné, že jsem na rovině jel vyšší rychlostí. Z kopce ale určitě ne. Havárii podle mě způsobila vada na zadní nápravě autobusu. Najednou mi to vyhodilo pravou zadní stranu. Neoplan byl pak už neovladatelný, nemohl jsem nic dělat," vylíčil Krbec.

Pavel Krbec krátce poté, co se dověděl, že zůstane ve vězení.

Foto: Jan Trojan, Právo

Podle svědků jel autobus opravdu rychle. Znalci jeho rychlost před nehodou vypočetli na 118 km/h, ačkoliv ho omezovač rychlosti neměl pustit přes 100 km/h. Znalci se shodli, že autobus byl v dobrém stavu, zapochybovali ale nad stavem silnice, která podle jednoho z nich v dobrém stavu nebyla.

Na místě zemřelo 17 lidí.

Foto: ČTK/Veis David, ČTK

Státní zástupkyně Marie Králová označila důkazy za dostatečné. "Hlavního viníka nehody vidím v řidiči autobusu. Nemaje profesní osvědčení usedá za volant a překračuje rychlost vědom si toho, kolik veze lidí. Jednalo se o vědomou nedbalost, hazardérskou jízdu nezodpovědného řidiče," prohlásila u soudu.

Dostal osm let

Podle některých informací měl Krbec noc před havárií taxikařit, jeho blízcí to ale následně popřeli. Na zájezd byl ale vyslán na poslední chvíli jako záskok za jiného řidiče. Odmítnout údajně nemohl, protože by v sezóně nedostal práci.

Grafika průběhu nehody

Foto: ČTK

Okresní soud v Českém Krumlově Krbce nakonec v listopadu poslal na osm let za mříže. O půl roku později trest potvrdil i odvolací soud. V létě 2008 požádal řidič o podmíněné propuštění, ale soud mu nevyhověl, poněvadž Krbec neprojevil nad nehodou lítost. Úspěšnější byl o rok později, 14. října 2009 nadobro opustil brány věznice. „Je to pro nás a další lidi šílené. Hlavně že stát platí kampaň Nemyslíš, zaplatíš. Krbec nemyslel a nezaplatil,“ řekl po propuštění pozůstalý Karel Hart, který u Nažidel přišel o 21letého syna.

Pozůstalí hned po tragédii založili občanské sdružení Nažidla 2003 a na místě nehody vykoupili pozemek, aby tam mohli postavit pomník nesoucí jména obětí. Fungovala také webová stránka, kde byly veškeré dokumenty k havárii.

Foto: Jiří Falout, Právo

Samostatným příběhem celého neštěstí jsou několikaleté soudy o odškodnění pozůstalých. Někteří z nich požadovali až tři milióny korun, problém byl ale v tom, po kom odškodnění požadovat. Odškodnění 800 tisíc korun od cestovní kanceláře získali pozůstalí čtyř obětí. Jeden ze zraněných cestujících následně dostal od pojišťovny za způsobené trvalé následky 1,7 miliónu korun. Spor o více peněz ale zamítl Nejvyšší soud.

Soudní peripetie ovšem zažili manželé Hartovi, kteří vysoudili na řidiči 100 tisíc korun a následně je vymáhali exekučně. Krbec ale uspěl u Nejvyššího soudu a exekuce byla zrušena. Exekutor chtěl po pozůstalých zaplatit náklady ve výši 7800 korun, po zveřejnění v médiích ale od svého záměru ustoupil.

Nárok na odškodnění od řidiče jim neuznal v roce 2015 ani Ústavní soud. Soudy své rozhodnutí zdůvodnily tím, že Krbec jen konal povinnosti zaměstnance. Podle Nejvyššího soudu se řidič nedopustil excesu, který by vylučoval zodpovědnost zaměstnavatele, a naopak by přesouval náhradu újmy na řidiče.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Související články

Výběr článků