Článek
Hlavní líčení v pondělí začalo s půlhodinovým zpožděním. Na vině byl obžalovaný Petr Brunclík. „Omlouvám se za zpoždění. Podcenil jsem dopravní situaci,“ snažil se zmírnit napětí v síni Brunclík. Předsedkyně senátu Iveta Šperlichová mu však připomněla jeho listopadový přečin, kdy se k soudu bez omluvy nedostavil vůbec a líčení tak muselo být odročeno.
V pondělí proto se senátem Brunclíkovi uložila desetitisícovou pokutu, a to proto, že bez dostatečné omluvy opakovaně neuposlechl příkazu, který mu byl dán podle trestního zákona. Senát mohl Brunclíkovi uložit pořádkovou pokutu až do výše padesáti tisíc. „Minule se nedostavil bez omluvy vůbec, dnes se značným zpožděním. Pokutu udělujeme nejen za to, jak se zachoval, ale i kvůli výchovnému charakteru, který má mít vliv na další obžalované,“ vysvětlila soudkyně. Brunclík si ponechal lhůtu na případnou stížnost proti udělené pokutě.
Škoda v milionech
Krajský soud se případem poškození finančních zájmů Evropské unie zabývá od října. Ministerstvo životního prostředí si nárokuje náhradu škody 53 milionů, finanční úřad sedm milionů korun. Dva obžalovaní, tehdejší jednatel společnosti OTR Recycling Miloslav Maňásek a zástupce zlínské firmy AB Technology Jiří Juřina coby dodavatel, se podle obžaloby v roce 2014 domluvili na vystavení daňových dokladů. Uvedli však nepravdivé údaje o termínu pořízení a cenách zařízení do firmy, aby mohla společnost z evropských dotací neoprávněně čerpat maximální možné částky.
Firma se zabývá zpracováním odpadů, šlo o dvě linky, linku na technologické zpracování odpadního skla a linku na zpracování komunálního odpadu. Podle projektu byla jejich předpokládaná cena 85 a 19 milionů korun, společnost dostala dotaci ze státního fondu životního prostředí 54 milionů korun.
Nepravdivé faktury prý nevytvořili
Další čtyři osoby, mezi nimiž figuruje i Brunclík, obžaloba viní z krácení daně, když vytvořila účelový obchodní řetězec a předstírala nákupy zboží.
Obžalovaní vinu odmítají a tvrdí, že došlo k nepochopení. Realizace projektu se podle Maňáska v roce 2014 jen pozdržela a dodavatel včas nedodal stroje za 22 milionů korun, což bylo finančním úřadem a policií považováno za hrubé porušení podmínek státního fondu životního prostředí. Podle jednatele šlo ale o zálohové platby, kdy příjemce obdrží platbu předem.
„Podle tohoto principu jsme nemohli vytvořit nepravdivé faktury, mohli jsme fakturovat celé částky jako zálohové,“ snažil se soudu vysvětlit Maňásek. Firma v lednu 2015 požádala o prodloužení termínu ukončení akce do prosince 2015, čemuž fond vyhověl. Poslední ze strojů byl dodán v květnu 2015 a linky byly uvedeny do zkušebního provozu.