Hlavní obsah

Nevyplacenou pojistku vysoudil muž jako náhradu škody

Právo, Petr Kozelka

Po těžké havárii na motocyklu, po které málem přišel o nohu, spoléhal muž z Pardubic na to, že mu v kritické životní situaci pomůže pojištění hypotéky. Jenže se mýlil. Nejenže mu pojišťovna nic nevyplatila, ale ještě na něj podala trestní oznámení pro pojistný podvod.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

Článek

Vyšetřování muže očistilo, navíc se mu podařilo u soudu pojišťovnu porazit a ta mu má vyplatit téměř pět miliónů korun.

Muž si pojištění schopnosti splácet hypotéku pro případ úmrtí nebo nejtěžší invalidity sjednal v roce 2013. Po několika měsících od podpisu smlouvy ale havaroval na motorce a utrpěl těžké zranění nohy.

„Téměř rok jsem byl po nemocnicích, až jsem nakonec skončil s totální endoprotézou kyčle. Mám v sobě devět šroubů a dlahu v pánvi, abych vůbec tu endoprotézu mohl mít,“ popsal Právu muž.

Česká správa sociálního zabezpečení mu po operaci přiznala invaliditu třetího, tedy nejvyššího stupně. „Teprve když jsem potom řešil komplikace s podnikáním, které vznikly kvůli mému zranění, upozornil mě kolega na to, že mám vlastně pro tyto případy uzavřené pojištění hypotéky,“ zavzpomínal muž.

Přestože měl posudky o invaliditě od dvou posudkových lékařů, pojišťovna řekla, že její lékaři posudky neuznávají

Jenže místo toho, aby mu odpadla jedna starost, když počítal s tím, že pojišťovna za něj zaplatí zbytek hypotéky uzavřené u banky, která je členem stejné finanční skupiny, krutě se mýlil.

„Přestože měl posudky o invaliditě od dvou posudkových lékařů České správy sociálního zabezpečení, pojišťovna stejně jako i v dalších obdobných případech řekla, že její lékaři posudky neuznávají a pojišťovna nic platit nebude. Současně si ale dál nechala platit 900 korun měsíčně za pojištění, přestože to mělo skončit ke dni vzniku plné invalidity klienta zaplacením zbytku hypotéky klienta ze strany pojišťovny,“ upozornil mužův advokát Michal Morawski.

Místo pojistky trestní oznámení

Muž si musel vzít dokonce nebankovní půjčku s vysokým úrokem, aby mohl hypotéku splácet, a k tomu ještě čelil policejnímu vyšetřování, neboť pojišťovna na něj podala trestní oznámení pro pojišťovací podvod s tím, že předložil hrubě zkreslené údaje týkající se zdravotního stavu.

Navíc podle znalce pojišťovny prý jeho stav, byť dlouhodobě nepříznivý, neodpovídá žádnému stupni invalidity.

Po několikaměsíčním vyšetřování policisté i státní zastupitelství případ shodili ze stolu s tím, že se žádný trestný čin nestal, přestože pojišťovna naznačovala, že trestný čin mohli spáchat i posudkoví lékaři.

Jen „objekt“ pojištění

„Při uplatnění práva na plnění z pojištění neuvedl žádné nepravdivé informace a nepředložil žádné zfalšované dokumenty,“ konstatovala policie.

Protože pojišťovna odmítala i nadále platit, muž ji pohnal k soudu. Jenže narazil na stejný problém, jako je i u dalších podobných smluv, tedy že v pojistném vztahu byl v roli pouhého pojištěného čili osoby, kterou Nejvyšší soud v takřka identickém případě označil za pouhý „objekt“ pojištění, který má za povinnost pouze platit pojistné a nemá nárok, čehokoli se domáhat, neboť výplata pojistného plnění závisí na vůli banky.

Se žalobou uspěl

Po upozornění soudu, že taková žaloba stejně jako v ostatních obdobných případech nemá nárok na úspěch, provedl muž se svým advokátem nečekaný krok a žalobu změnil tak, že po pojišťovně požadoval náhradu škody za nevyplacené pojistné plnění.

Na takovou taktiku již Okresní soud v Pardubicích slyšel a muži přiznal téměř pět miliónů korun za nevyplacenou pojistku a další náklady řízení. Rozsudek ovšem ještě není pravomocný.

Pojišťovna nejprve na dotaz Práva nechtěla celý případ vůbec komentovat, po opakovaném dotazu, jestli se bude proti verdiktu odvolávat, její mluvčí vzkázal, že k soudnímu jednání se nebude vyjadřovat.

O moc sdílnější pojišťovna nebyla ani k dotazu, jestli běžně podává na klienty trestní oznámení.

„Obecně řečeno, podání trestního oznámení pojišťovna užívá zcela výjimečně. K takovému kroku přistupujeme na základě posouzení všech okolností případu a pouze, pokud máme důvodné podezření ze spáchání trestného činu. Rozhodně se nejedná o běžnou praxi,“ dodal mluvčí.

Reklama

Výběr článků

Načítám