Článek
Značné pobouření veřejného mínění způsobil v Brně případ týrání chlapce, který zveřejnila policie loni. Prvňáček Dominik byl tak podvyživený, že při výšce 102 centimetrů tehdy vážil pouhých 13,5 kilo, což je podle znalců hmotnost dvouletého dítěte.
Matka se při odhalení případu hájila například tím, že syn má poruchu růstového hormonu. To však byla podle znalců jen lživá výmluva. Jak se vzápětí ukázalo, chlapce rodiče týrali nejen hladem, ale i nepochopitelným mučením. Rodiče mu dávali například do bot připínáčky, se kterými pak musel skákat po pokoji, což mu způsobovalo značnou bolest. Prý to bylo kvůli tomu, že byl chlapec hyperaktivní. Často byl také bit. Ovšem největší problémy mu působil právě hlad.
Podle svědků ve škole, kam jej však rodiče posílali jen velmi sporadicky, dokonce kradl spolužákům svačiny, protože již nemohl hlad vydržet.
Podle matky bylo porušeno právo na spravedlivý proces
Matka si za to s konečnou platností odpyká šest let ve vězení, jak potvrdil mluvčí NS Petr Knötig. Otci soudy v minulosti vyměřily 6,5 roku ve vězení.
Žena si v dovolání stěžovala na porušení práva na spravedlivý proces a nesprávné právní posouzení skutku. Nejvyšší soud dovolání odmítl bez veřejného jednání. Důvody zatím Knötig nekomentoval, nejprve soud musí vyrozumět účastníky řízení. Žena má nyní spíše už jen teoretickou možnost podat ústavní stížnost.
Selhání sociálky
Syna údajně začali doma týrat v roce 2004. Proto byl rodičům i se sestrou odebrán. O rok později je ale získali zpět. Na rodinu měla dohlížet sociální pracovnice. Ve prospěch dítěte prý mohla zasáhnout už v roce 2008, ale neučinila tak. Definitivně bylo týrání odhaleno až loni. Před soud se dostanou teprve nyní dvě sociální pracovnice, které byly až v září, rok po odhalení, obviněny ze zanedbání pracovních povinností.
Trápení chlapce totiž mohlo být odhaleno mnohem dříve. Ženy ze sociálky měly totiž podle dosavadních zjištění dostatek indicií od lékařky, příbuzných i školy, nicméně zřejmě především kvůli dohledu nad rodinou, který byl spíše formální než faktický, nezasáhly. Případ rozbouřil také značnou odbornou diskusi nad posláním a činností sociálních pracovišť, která jsou jako zařízení měst často podle kritiků téměř bez kontroly. Paradoxní také je, že za zveřejnění tohoto případu se kritiky dočkali i kriminalisté, kteří ukázali nejen na samotný fakt, ale i na lajdáckou práci městských úřednic.