Hlavní obsah

Kremlík chyboval, když úplatek neohlásil hned policii, shodují se právníci

Novinky, kub, zpe
Praha
Aktualizováno

Exministr Vladimír Kremlík, povoláním právník, udělal podle jeho kolegů z branže chybu, když neoznámil policii nebo státnímu zastupitelství podezření, že mu byl nabídnut úplatek. Kremlík serveru SeznamZpravy sdělil, že mu 1,5 milionu nabídl před Vánoci právník Martin Janoušek v souvislosti s tendrem na auditora mýtného sytému. Kremlík podle serveru nakonec podal trestní oznámení až tento týden v pondělí.

Foto: Novinky

Vladimír Kremlík

Článek

Podplacení je trestný čin a podle zákona má člověk obecně povinnost oznámit, pokud k nějakému páchání trestné činnosti dojde, jinak hrozí až tříleté vězení. Paragrafy říkají, že se člověk má bezodkladně ohlásit policii nebo státnímu zástupci ve chvíli, kdy se „hodnověrným způsobem dozví, že jiný spáchal trestný čin“.

Kremlík podle serveru informoval o schůzce s Janouškem, ke které došlo loni před Vánoci, v polovině ledna šéfa Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku.

Novinky oslovily několik advokátů zaměřených na trestní právo s žádostí o komentář, zda se Kremlík nedopustil neoznámení trestného činu. „Z formálního právního hlediska pochybil, když to neoznámil,“ uvedl advokát Jaroslav Ortman. Podle něj mezi adresáty takového oznámení BIS není. Kremlíka podle právníka zřejmě čeká v brzké době výslech u policie, aby vše vysvětlil.

Babiš: O úplatku pro Kremlíka jsem nevěděl a řešit to nebudu

Domácí

Další obhájce Josef Lžičař naopak uvedl, že BIS by bylo možné v tomto případě zahrnout do kategorie policejního orgánu. Pak by Kremlík neudělal nic protiprávního. BIS je bezpečnostní sbor, nicméně nemá pravomoci jako zadržení podezřelého nebo výslechy. Věnuje se sbírání informací a má chránit demokracii.

Podle advokáta Jiřího Teryngela BIS do orgánů činných v trestním řízení rozhodně nelze zařadit, protože když už tajná služba řeší něco v trestněprávní rovině, pak se to týká jejích pracovníků, což dostane ve finále na stůl Generální inspekce bezpečnostních sborů. „Domnívám se, že měl bezodkladně informovat policii nebo státní zastupitelství,“ sdělil advokát.

Kremlíkovi ale podle něj zřejmě nehrozí stíhání. Teryngel v této souvislosti zdůraznil, že podezření oznamovatele musí být hodnověrné. Zmínil také, že komunikaci s šéfem BIS mohl Kremlík považovat za dostatečnou a mohl také chtít, aby mu zpravodajci pomohli s dalším postupem, například pořízením nahrávacího zařízení, aby mohl případné další schůzky stran úplatku zaznamenat a mít pak na stole kovaný materiál. Faktem nicméně je, že BIS může úkolovat výhradně prezident s vědomím vlády.

Špiclování v autech mělo být absolutní. Stát chtěl fotit tváře celé posádky

Domácí

Kremlík by se mohl podle Teryngela hájit například tím, že neměl úplně hodnověrné informace o úplatku a chtěl se zkrátka s BIS poradit. Rovněž je podle právníka otázkou společenská závažnost jeho postupu.

Novinky se opakovaně zeptaly Kremlíka, proč policii nic neoznámil. „Nebudu se v těchto věcech vyjadřovat,“ odpověděl. Andreje Babiše (ANO) se Novinky ptaly, jestli o úplatku pro Kremlíka věděl a jestli mu nevadí, že tehdejší ministr jeho protikorupční vlády neoznámil nabídku na úplatek policii. „O úplatku jsem nevěděl. Řešit to nebudu. Pokud je to pravda, má to řešit policie,“ odpověděl premiér.

Právník Martin Janoušek zastupuje společnost CGI, která vyhrála zakázku na auditora mýtného systému. Kremlík uvedl, že nabízený úplatek byl za to, že kontrola systému zůstane této firmě a nebude převedena pod státní podnik Cendis. Janoušek tvrzení o uplácení striktně odmítá a chystá na Kremlíka trestní oznámení pro pomluvu a křivé obvinění.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám