Hlavní obsah

Češi unesení v Libanonu 40 milionů od státu nedostanou

Čtveřice Čechů unesených v roce 2015 v Libanonu nemá nárok na odškodné od státu ve výši 40 milionů korun. V úterý o tom rozhodl odvolací Městský soud v Praze, který jejich žalobu zamítl a potvrdil tak verdikt prvoinstančního soudu. Muži v žalobě tvrdí, že stát v jejich případu chyboval a mohl únosu zabránit. Žalobci s verdiktem nesouhlasí a zváží dovolání k Nejvyššímu soudu.

Češi unesení v Libanonu 40 milionů od státu nedostanou

„Odvolací soud dospěl k závěru, že zde chybí vztah příčinné souvislosti mezi tvrzeným nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným postupem a vznikem újmy, která spočívá v tom, že byli uneseni. Určující příčinou vzniklé újmy, tedy únosu, bylo kriminální jednání únosců, nikoli postup českého státu,“ uvedla v odůvodnění předsedkyně odvolacího senátu Jana Knotková.

Žalobu k soudu podali čtyři z pěti unesených Čechů – advokát Jan Švarc, novináři Miroslav Dobeš a Pavel Kofroň a překladatel Adam Homsi. Poslední z unesených vojenský zpravodajec Martin Psík se k žalobě nepřipojil. V zajetí byli Češi půl roku.

Obhájce Jan Švarc (vlevo nahoře), reportér Miroslav Dobeš (vlevo dole), voják Martin Psík (uprostřed), překladatel Adam Homsi (vpravo nahoře) a reportér Pavel Kofroň (vpravo dole)

Foto: Policie ČR

Obvodní soud pro Prahu 1 loni jejich nárok pravomocně zamítl s tím, že pochybení státních orgánů se neprokázalo. Soudní řízení pak bylo zastaveno kvůli nezaplacení soudního poplatku. Po následném dovolání však verdikt zrušil Nejvyšší soud v Brně a případ tak dostal na stůl městský soud.

Advokát: Kdyby rozvědky jednaly správně, nebyli bychom tam

Švarc, který skupinu u soudu zastupuje, s rozhodnutím nesouhlasí a zváží dovolání.

„Připadá mi absurdní, že postupy rozvědky nejsou úředním postupem nebo konáním státu, jak to vyplývá z právního posouzení soudu,“ řekl po vyhlášení rozsudku Švarc.

„Co se týče příčinné souvislosti, tak ta tam je. Je samozřejmé, že prvotní bylo to kriminální jednání únosců, ale k tomu jednání by nedošlo, kdybychom tam nebyli. A my bychom tam nebyli, kdyby ten postup rozvědek byl takový, jaký být měl,“ doplnil.

Unesení později v souvislosti s žalobou tvrdili, že civilní rozvědka měla informace, že se plánuje odveta za zatčení Fajáda. Švarc také zopakoval své dřívější tvrzení, že tajné služby, které se do akce zapojily, k tomu musely mít souhlas vlády.

Jejich únos souvisí s případem údajného libanonského agenta s ukrajinským pasem Alího Fajáda, kterého v dubnu 2014 zadržela česká policie. Začátkem února 2016 byl Fajád propuštěn z vazby do Libanonu a ve stejný den se také vrátila pětice Čechů ze zajetí domů.

Tehdejší ministr obrany Martin Stropnický (ANO) krátce nato potvrdil, že podmínkou pro propuštění unesených Čechů bylo nevydání Fajáda do Spojených států, které o něj měly zájem.

Osudnou se stala až cesta s vojenským zpravodajcem

Švarc zastupoval Fajáda před českými soudy. Advokát do Libanonu vycestoval několikrát, aby získal například podklady pro obhajobu svého klienta nebo peníze od jeho rodiny. Problémy nastaly až právě při poslední cestě, kdy se ke skupině připojil již zmíněný zpravodajec Psík. Ten měl údajně během cesty získat informace o jiném uneseném Čechovi.

Avšak Češi po svém příletu nestihli téměř nic, protože zhruba po dni byli uneseni neznámou skupinou ozbrojenců.

Únos vyšetřovala Národní centrála proti organizovanému zločinu, která případ předloni v listopadu pro nedostatek informací odložila. Detektivové ve zprávě konstatovali, že není možné objasnit veškeré okolnosti. Jak ale Právo v minulosti v podrobném článku napsalo, zpráva nabízí poměrně ucelený obrázek toho, co se odehrálo.

Jeden z unesených, advokát Jan Švarc u odvolacího soudu

Foto: Petr Hloušek, Právo

yknivoNumanzeSaNyknalC

Související články

Výběr článků