Hlavní obsah

Brutality při vraždě bylo Nejvyššímu soudu na výjimečný trest málo. Vysvětluje proč

Praha

Před dvěma dny Právo v článku s titulkem „Soud: Škrcení a rána do srdce není brutální vražda“ poukázalo na rozhodnutí Nejvyššího soudu z minulého týdne, které zavazuje Krajský soud v Plzni, aby udělil nižší trest za vraždu 39leté ženy. Právo se pozastavilo nad tím, že podle soudců Nejvyššího soudu nešlo o brutální a zvlášť surovou vraždu, která umožňuje udělení výjimečného trestu.

Foto: Ondřej Kořínek, Novinky

Ilustrační foto

Článek

Pro připomenutí: žena loni zemřela poté, co ji 26letý Jiří Rigó ze Sokolova podle vlastního přiznání dusil polštářem, škrtil, kolenem tlačil proti krku a aby měl jistotu, že zemře, tak ji bodl do levé části hrudníku kuchyňským nožem, přičemž zasáhl srdce. [celá zpráva]

Krajský soud v Plzni i Vrchní soud v Praze se shodly, že šlo o mimořádně brutální vraždu a uložily mu proto výjimečný trest. Nejprve dostal 25 let, poté mu vrchní soud trest o čtyři roky snížil. Zohlednil, že se Rigó po činu přihlásil na policii a ke všemu se přiznal. Po zásahu Nejvyššího soudu ho ale čeká maximálně deset až osmnáct let vězení.

NS zdůvodňuje

Na verdikt Nejvyššího soudu zveřejněný Právem a Novinkami reagovalo negativně mnoho čtenářů obou médií, kteří ho nechápou. Zveřejňujeme proto celé znění reakce Nejvyššího soudu, zaslanou mluvčím této instituce Petrem Tomíčkem:

„Nejvyšší soud se domnívá, že je třeba veřejnosti lépe osvětlit okolnosti, které jej vedly k zrušení rozsudku Vrchního soudu v Praze, jímž byl v červnu letošního roku odsouzen k mimořádnému trestu odnětí svobody na dobu 21 let obviněný J. R. ze Sokolova.

Nejvyšší soud takto reaguje na článek z titulní strany deníku Právo, který je dne 25. října 2018 uveden titulkem „Soud: Škrcení a rána do srdce není brutální vražda“.

Autor článku Patrik Biskup především volbou tohoto titulku a také úvodními pasážemi článku zpochybňuje rozhodnutí nezávislého senátu trestního kolegia.

Autor článku Patrik Biskup především volbou tohoto titulku a také úvodními pasážemi článku zpochybňuje rozhodnutí nezávislého senátu trestního kolegia. Proto se rozhodl Nejvyšší soud na takto uveřejněný článek reagovat a zdůraznit, že pro uložení mimořádného trestu odnětí svobody je potřeba splnit veškeré podmínky § 140 odst. 3 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

Nejvyšší soud v odůvodnění svého rozhodnutí v této věci na rozdíl od titulku v deníku Právo připomíná, že každá vražda je svým způsobem surovým útokem proti lidskému životu. (Tedy brutálním útokem, který vede k usmrcení oběti.) V ustanovení § 140 odst. 3 písm. i) tr. zákoníku je však obsažena kvalifikovaná skutková podstata, která se mimo jiné týká vražd spáchaných zvlášť surovým způsobem.

Jde tedy o takové vraždy, které se způsobem spáchání již zcela vymykají a jsou výrazným vybočením z obvyklého rámce násilných útoků tohoto charakteru vůči poškozeným, což je co do surovosti vyjádřeno pojmem „zvlášť“. O případ znaku „zvlášť surového způsobu“ jde tedy tehdy, pokud čin svým provedením výraznou měrou přesahuje obvyklou míru surovosti, což je dáno především okolnostmi, které charakterizují použité násilí z hlediska vnějšího dopadu činu na poškozeného. Rozumí se jím vražedný útok s vysokou mírou brutality, která se podstatně vymyká z běžného rámce u většiny trestných činů tohoto druhu (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 6. 2014, sp. zn. 8 Tdo 462/2014).

Ačkoli je podle ustálené judikatury v případě zločinu vraždy použití více mechanismů útoku vůči poškozenému skutečně označováno za jeden z obecných znaků zvlášť surového způsobu spáchání tohoto zločinu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2012, sp. zn. 3 Tdo 964/2012 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2017, sp. zn. 6 Tdo 185/2017), není to znak jediný či primární.

Samotná kvantita použitých mechanismů útoku, zvláště pokud nejde o významně vyšší množství těchto mechanismů, musí být doprovázena i dalšími podstatnými okolnostmi spáchání, jako jsou např. výrazná brutalita útoku, razance útoku, devastace těla poškozeného, četnost útoků vůči tělesné integritě poškozeného apod. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 9. 2016, sp. zn. 8 Tdo 1098/2016).

Typicky to bude takový způsob útoku, který je spojen s ubíjením oběti a nápadnější devastací jejího těla (např. vražda provedená ukopáním nebo rozdupáním hlavy oběti anebo vražda provedená nejprve zasazením většího množství bodných ran a poté škrcením oběti, popř. vražedný útok sekyrou, při kterém byla téměř oddělena hlava oběti od těla, přičemž oběti byly zasazovány i další rány do různých částí těla apod.) (viz ŠÁMAL, P. a kol.: Trestní zákoník II. § 140 až 421. Komentář. 2. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2012, s. 1457).

Jednání obviněného, tak jak vyplývá ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, se svojí brutalitou ještě nevymyká běžným, tzv. prostým vraždám, a pouze na základě použití více než jednoho vražedného mechanismu jej nelze označit za zvláště surový způsob útoku na oběť.

Nejvyšší soud se navíc ani nemůže ztotožnit s tvrzením nižších soudů, že ze strany obviněného došlo k použití tří mechanismů útoku, když rdoušení rukou a polštářem za pomocí kolenou v tomto případě fakticky splývá a lze jej tedy označit za mechanismus jeden, který byl v jeho průběhu pouze měněn co do způsobu provedení.

Pouze nad rámec uvedeného pokládá Nejvyšší soud za vhodné doplnit, že v daném případě nelze ustanovení § 140 odst. 3 písm. i) tr. zákoníku aplikovat ani s ohledem na znak „zvlášť trýznivý způsob“. Poškozená byla již po počáteční fázi útoku obviněného zjevně v bezvědomí, což je podpořeno především absencí jakýchkoli známek obrany nebo odporu z její strany, jak vyplývá ze závěrů znaleckého posudku. Proto nemohla být vystavena takovým fyzickým či duševním útrapám, které by bylo možno označit za zvlášť trýznivé, a které by vedly k naplnění této kvalifikované skutkové podstaty zločinu vraždy.

Pro uložení výjimečného trestu je nutno splnit podmínky § 54 odst. 2 trestního zákoníku. „Trest odnětí svobody nad dvacet až do třiceti let může soud uložit pouze tehdy, jestliže závažnost zvlášť závažného trestného činu je velmi vysoká nebo možnost nápravy pachatele je obzvlášť ztížena.“ Tyto zvláštní podmínky lze řešit a posuzovat až v přímé návaznosti na to, pokud je nade vši pochybnost prokázáno, že došlo k naplnění znaků skutkové podstaty trestného činu vraždy podle ustanovení § 140 odst. 3 písm. i) tr. zákoníku.

Je namístě uzavřít, že soud prvního stupně v otázce právní kvalifikace jednání obviněného, kterou následně potvrdil i soud odvolací, pochybil. V jednání obviněného absentují znaky kvalifikované skutkové podstaty spočívající ve spáchání tohoto zločinu „zvlášť surovým způsobem“, který vyža­duje naplnění kvalifikované skutkové podstaty trestného činu vraždy podle ustanovení § 140 odst. 3 písm. i) tr. zákoníku.

Z toho důvodu Nejvyšší soud 17. 10. 2018 zrušil rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 6. 2018 a také rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 12. 4. 2018. Krajskému soudu v Plzni pak Nejvyšší soud přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, vázán právním názorem Nejvyššího soudu.

Vzhledem k tomu, že dané trestní řízení bude pokračovat, Nejvyšší soud ctí svoji zásadu a nebude v tuto chvíli nad rámec výše uvedených citací z odůvodnění svého rozhodnutí předmětnou věc dále veřejně komentovat.

Redakci Práva vyzývá k tomu, aby napravila pochybení svého redaktora, ke kterému došlo především nevhodně zvoleným titulkem a tendenčním pojetím úvodu článku. Média v té souvislosti žádá, aby o dalším průběhu tohoto trestního řízení informovala objektivně.“

Redakční poznámka:

Redakce Práva se tímto textem cítí dotčena, neboť si není vědoma žádného údajného pochybení svého redaktora, který pouze pravdivě popsal situaci, informoval o verdiktu i o důvodech, které k němu Nejvyšší soud vedly. V každém případě odmítá, že by informovala o tomto trestním řízení neobjektivně, jak v textu naznačuje mluvčí NS.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám