Jánušovi přitom hrozil až patnáctiletý trest. Podle žaloby opilý často brutálně napadal svou družku i v přítomnosti nezletilých dětí, fyzicky ji týral a sexuálně obtěžoval. Žena podle znalců kvůli tomu trpí posttraumatickou stresovou poruchou a dalšími zdravotními následky. Jánuš po celou dobu vinu odmítal a tvrdil, že obvinění je smyšlené.

Vzájemné občasné napadání přiznal

"Kdybych se k ní tak choval, její rodina by si to se mnou vyřídila jinak. To bych tady už neseděl," řekl. Nepopíral, že jeho soužití s družkou, které začalo už v roce 1991, bylo značně komplikované. Měl s ní syna a ona měla ještě další dvě děti s jinými muži. Různě se rozcházeli a zase sbližovali, stěhovali se z místa na místo, a oba měli sexuální vztahy také s jinými partnery.

Přiznal také, že občas mezi ním a družkou docházelo ke vzájemnému fyzickému napadání. "Nikdy jsem ji ale pěstí neuhodil, jak mě obviňuje. Maximálně otevřenou dlaní do tváře," uvedl.

Nepodala ani trestní oznámení

Psychologické vyšetření jeho družky odhalilo, že žena k němu měla značně rozporuplný vztah. Bála se násilí z jeho strany, ale současně byla na Jánušovi do jisté míry citově závislá. Tomu odpovídá i skutečnost, že žena v přípravném řízení několikrát řekla, že se mu nechce mstít a u některých skutků odmítla dát souhlas k jeho trestnímu stíhání. Ani trestní oznámení na Jánuše nepodala ona, ale její nynější partner.

Soud i obžaloba se pohybovaly ve značné důkazní nouzi. "Rodinní příslušníci odmítli vypovídat, svědectví ostatních byla taková nijaká. Takže hlavním důkazem byly výpovědi dětí. Znalci potvrdili, že zážitky, o nichž mluvily, si nevymyslely a nebyly při tom nijak ovlivněny matkou," řekl předseda soudního senátu Miloslav Ježek.

Verdikt není pravomocný. Státní zástupkyně si ponechala lhůtu k vyjádření, Jánuš se proti rozsudku okamžitě odvolal.