"Má-li každý nárok na náhradu škody za špatný postup státního orgánu, nemůže se to vztahovat jen na toho, komu při tom vznikne i další hmotná škoda. To by bylo v rozporu s Listinou základních práv a svobod a proto i náklady řízení, do nichž zahrnujeme i náklady za obhajobu, spadají do nároku na odškodnění," řekl soudce zpravodaj Vladimír Klokočka.

ÚS tak rozhodl na základě stížnosti Jaroslava Puchmertla z Prahy, kterého v roce 1998 policisté obvinili z výtržnictví a útoku na veřejného činitele, kterého se měl v roce 1998 dopustit na Global Street Party v Praze 1. Po čase bylo stíhání zastaveno a Puchmertl zažalovat stát, po kterém chtěl přes 10 tisíc korun odškodnění za obhájce, kterého při trestním řízení potřeboval. V žalobě mu vyhověl Obvodní soud pro Prahu 1, který mu náklady na obhajobu uznal.

Ministerstvo spravedlnosti se však odvolalo k Městskému soudu v Praze, který 14. listopadu 2001 tento rozsudek zamítl a rozhodl, že Puchmertlovi žádný nárok nevznikl, protože mu nevznikla ještě jiná škoda, která by podmínila vyplacení odškodnění v nákladech řízení.

"My vyplácíme i řadu odškodnění i mimo soud, ale vždy v nich musí být jasné, jak státní orgán pochybil a že způsobená škoda je v přímé souvislosti se špatným rozhodnutím státního orgánu. V tomto případě stěžovatel tvrdil, že se ničeho nedopustil, ale nikdy si nestěžoval na postup státního orgánu a neuvedl, že mu vznikla škoda," řekl ředitel odboru odškodňování na Ministerstvu spravedlnosti Petr Peřina.

Peřina i právní zástupce stěžovatele Václav Vlk se shodli na tom, že je třeba, aby ústavní soud dal obecným soudům jasný výklad zákona, podle kterého je nutné rozhodovat o odškodnění i v nákladech řízení. "Všechno je to o tom, jestli je k rozhodnutí o odškodnění za náklady řízení nutné, aby vznikla nějaká další škoda. Nyní je to jasné," dodal Vlk.