Článek
V roce 2000 odposlouchávala policie 5019 telefonních stanic. O rok později již téměř 6000. V roce 2004 již počet dosáhl 9660, loni toto číslo kleslo na 7357 čísel.
Policie ale vždy zdůrazňuje, že počet provedených odposlechů nelze zaměňovat za počet odposlouchávaných lidí. Povolení k odposlechu vydává soudce na podezřelou osobu, která však může používat několik telefonů - někteří jich mají třeba 50 nebo 100. Rostoucí počet odposlechů souvisí i s enormním nárůstem počtu mobilních telefonů.
Podle prezidia nelze určit počet trestních věcí, ve kterých byly odposlechy nařízeny. Stejně tak není evidováno ani množství konkrétních osob, které byly odposlouchávány. Soudní příkaz, který to umožňuje, totiž neobsahuje pokaždé jméno účastníka.
Odposlechy pro policii provádí Útvar zvláštních činností na policejním prezidiu. Žádost o odposlech podává policista státnímu zástupci, který ji posoudí a předá soudu. Pouze ten totiž může nasazení odposlechu povolit, pokud se policie z odposlechu může dozvědět důležité informace pro vyšetřování.
Výjimkou jsou takzvané prostorové odposlechy, tedy zařízení, kterým lze poslouchat, co se děje v určitém prostoru, například v kavárně. Ty jsou v zákoně označovány za součást sledování a pokud výrazně nezasahují do soukromí, může je povolit i státní zástupce.