Za posledních deset let si tímto způsobem nejvyšší obnos opatřil pravděpodobně Věnek Herynk, který na své účty převedl asi 193 miliónů korun. Zřejmě nejpřísnější trest přitom soud udělil Pavlu Vedralovi, počítačový expert si za podvodné vniknutí do systému ve výši skoro 32 miliónů vysloužil 7,5leté vězení.

Vleklý průběh poznamenal případ vyvedení 4,5 miliónu korun ze zkrachovalé Kreditní banky Plzeň v roce 1994. Před pěti lety u Krajského soudu v Plzni stanuli dva muži, trestní senát je třikrát obžaloby zpodvodu zprostil. Z popudu žalobce věc opakovaně řešil Vrchní soud v Praze, který ji pokaždé vrátil k došetření. Konečný verdikt vynesl plzeňský senát předloni a loni ho definitivně stvrdil i odvolací soud. Za podíl na podvodu potrestal jen jednoho z dvojice - Milana Karpíška, jemuž vyměřil dvouletou podmínku. Druhý muž, bývalý správce počítačové sítě banky, který byl podezřelý z organizátorství, trestu unikl, vinu se mu nepodařilo prokázat.

Za šedesáti miliónový podvod na Komerční bance byl předloni odsouzen Richard Šlapka k šesti letům ve vězení. Na sklonku roku 1999 prostřednictvím internetového bankovnictví převedl peníze z účtu do Expandia Banky a pak je chtěl odčerpat na jiná konta. Šlapku ale včas odhalila bankovní kontrola, která peníze zablokovala.

Nezákonné transakce provádí i zaměstnanci bank

Předloni na podzim dostal bývalý zaměstnanec českobudějovické pobočky zkrachovalé Union banky Marcel Pardamec pravomocný čtyřletý trest, jímž pražský vrchní soud stvrdil verdikt táborského tribunálu. Pardamec se nezákonnými transakcemi na konci devadesátých let zmocnil 4,5 miliónu korun. V počítačovém systému banky se dobře orientoval, k jeho nabourání mu posloužily přístupové kódy, které měl k dispozici. Peníze převáděl na fiktivní účty.

Nechvalně proslul i bývalý administrátor Věnek Herynk, který v říjnu 2003 dostal definitivní sedmiletý trest za podvod u GE Capital Bank ve výši 193 miliónů korun. Na účty v jiných bankách v ČR a Německu převáděl peníze v letech 1999 až 2002. Původně mu hrozilo až dvanáctileté vězení, pomohlo mu ale, že velkou část sumy vrátil.

Na několik let dala soudům zabrat i kauza Martina Janků. Na přelomu let 1991 a 1992 ze sokolovské pobočky České spořitelny, kde byl zaměstnán, na své účty nelegálními počítačovými operacemi převedl 35 miliónů korun. Většinu částky pak vrátil. Pětapůlletý trest mu proto soud v roce 1999 vyměřil jen za pětimiliónový podvod. Napoprvé byl přitom už v roce 1994 odsouzen k osmiletému vězení, to pak odvolací senát zrušil.

Na jaře 1997 soud potrestal 7,5 lety někdejšího počítačového experta Komerční banky v Praze Pavla Vedrala, který v roce 1994 zpeněžního ústavu vyvedl téměř 32 miliónů korun. Do bankovního systému vniknul pomocí programu Robin, který sám vyvinul.