Alespoň tak to vidí nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová, která je odhodlaná bušit na dveře vládních legislativců, aby s paragrafovaným zněním zákonné úpravy řízené provokace přišli co nejdříve do Sněmovny. Politici však už tak jednoznační nejsou.

"Česká republika se v oblasti korupce propadá ve statistikách mezi Balkánské země a mezi země bývalého Sovětského svazu. Časté kritiky EU a i dalších demokratických zemí nás nutí, abychom s tím radikálně zatočili. Ze strany Nejvyššího státního zastupitelství jsme udělali všechno, abychom vládě i ministerstvu dali podklady k rychlým krokům," řekla Právu Benešová.

Vláda dostane podklady

Pokud se do boje s korupcí podle ní nezapojí řízení provokatéři, kteří by pomocí nastrčených obálek odhalovali úplatné úředníky, politiky, soudce či policisty, v Evropě se na nás budou dívat jako na lidi druhé kategorie. Proto skupiny odborníků připravují podklady pro vládu a shromažďují zkušenosti ze zahraničí s touto formou boje proti úplatkářství, především ve státní správě.

Současně NSZ předloží vládě do několika dní zprávu, která bude obsahovat nejnovější informace, jak se korupce v ČR vyvíjí s návrhy, jak jí dále čelit.

"Je to složitý problém a všichni víme, že korupci je třeba zásadně paralyzovat. Vytváření komisí je k ničemu, protože je třeba mít v ruce nástroje, jak bojovat a ty nám žádná komise nedá," dodala Benešová.

Termín je konec srpna

Ministr spravedlnosti Pavel Rychetský nebo jeho eventuální nástupce Zdeněk Koudelka z ČSSD by v tomto ohledu mohli být jejími silnými spojenci. Zdaleka to však neznamená, že se s touto ideou ztotožní většina poslanců. Spíše naopak.

Vláda už v letos v lednu na myšlenku provokujících osob přitom kývla, když nebyla proti tomu, aby policisté mohli ke zjišťování úplatkářství využívat takzvané řízené provokace. Meziresortní skupina dostala za úkol připravit návrh právní úpravy, která by zaručila, že provokací přistižení lidé budou moci být soudně trestáni. "Když se tímto způsobem podaří někoho nachytat, považujeme za žádoucí, aby byl souzen, a ne, aby dostal důtku podle pracovního práva a ten úplatek mu dokonce zůstal," uvedl Rychetský.

Jak včera řek Právu ředitel bezpečnostní politiky ministerstva vnitra Michal Mazel, komise k testu integrity a možnostem jeho využití se sešla již dvakrát. Sedí v ní zástupci ministerstev vnitra, spravedlnosti, zahraničí a informatiky. "Materiál s věcnými návrhy bude vládě předložen do konce srpna," zaručil se Mazel.

Politikové - právníci: padesát na padesát

Místopředseda ústavně-právního výboru Sněmovny Zdeněk Koudelka včera Právu řekl, že s myšlenkou řízené provokace jako takovou v zásadě souhlasí a myslí, že by našla podporu i v řadách klubu ČSSD.

S tím, že se korupční klima u nás neustále zhoršuje, souhlasí unionistická poslankyně Hana Marvanová. "Nebráním se ani institutu řízené provokace, podstatné ale je přesné stanovení pravidel a hlavně přiznání faktu, že nejde o jediný prostředek v boji s korupcí," uvedla Marvanová. Pevně stanovené lhůty pro vyřízení věci nebo expresní příplatky jsou velmi účinné protikorupční nástroje, soudí Marvanová, která by rozhodně podporovala, aby vláda předložila návrh pravidel řízené provokace do Sněmovny.

S tím, aby stát někoho provokoval k páchání trestné činnosti, zásadně nesouhlasí místopředseda Sněmovny a stínový ministr vnitra za ODS Ivan Langer. "Tento recept je obdobný, jako když by se rakovina léčila acylpyrinem," soudí. A dodal: "Nejlepší by bylo, kdybychom vůbec neměli úředníky, které chce vláda podrobovat testům integrity. Nechci žít ve státě fízlů, udavačů a provokatérů."

Možnost zavedení testu integrity do našeho právního řádu se nelíbí ani lidovecké kandidátce na místo předsedkyně ústavně-právního výboru Vlastě Parkanové. "Mně to spíš připadá jako navádění k trestné činnosti. Snad bych si jeho použití uměla představit v rámci nějaké uzavřené komunity, jednoho pracoviště, ministerstva nebo policie, ale jako obecný princip se mi to zdá naprosto nepřijatelné."

Kdo zkontroluje provokatéry?

Místopředsedkyně KSČM Zuzka Rujbrová je naladěna stejně negativně. "Bylo by mi velmi líto, kdyby řízená provokace měla být jediným účinným způsobem, jak korupci odhalovat a kontrolovat. Musela bych se paní nejvyšší státní zástupkyně potom zeptat, jak budeme kontrolovat ty provokatéry, jestli je také budeme provokovat," uzavřela Rujbrová.

Místopředseda legislativní vládní rady a exministr spravedlnosti Jaroslav Bureš už před rokem a půl ostře vystoupil proti představě Marie Benešové, kterou označil za "školácký pokus". Včera Právu řekl, že o řízené provokaci nemá vůbec cenu se bavit, dokud "neuvidíte na papíře řešení, jak při ní postupovat". Dodal, že po roce přemýšlení o této věci nenalézá takové řešení, jež by nabízelo přiměřenou jistotu proti zneužití.