Kinský zatím podal dvě  - na soudkyni chrudimského soudu Janu Profousovou a soudkyni orlickoústeckého soudu Dagmar Kalouskovou. "Poškodila nás jejich špatná rozhodnutí, škodu jsme ale zatím nevyčíslili," řekl Kinského právník Jaroslav Čapek.

Obě soudkyně rozhodovaly o některých z celkem 157 určovacích žalob, které Kinský u českých soudů podal. Profousová například Kinskému zamítla vydání několika set metrů pozemků v katastru Heřmanova Městce [celá zpráva]. U Kalouskové naopak slavil Kinský své první úspěchy - pravomocně u ní v tichosti a bez zájmu veřejnosti vyhrál čtyři spory. Celkem přitom slavil pět pravomocných výher.

Později zveřejněná informace o vyhraných sporech však vyvolala nelibost na politické scéně. Kalousková podle Čapka hned poté jedno líčení odročila o čtvrt roku, projednání dvou dalších odsunula na dlouhou dobu podáním žádosti k Ústavnímu soudu, která nakonec stejně byla zamítnuta.

Po státu bude Kinský chtít až 100 miliard korun

Žaloby na soudkyně o náhradu škody Čapek podal u jejich domovských soudů, zároveň však požádal o delegaci obou případů na jiné soudy, pokud možno i mimo region jejich krajského soudu, tedy mimo působnost hradeckého soudu.

Náhradu škody kvůli údajně chybným rozhodnutím státních orgánů hodlá Čapek žádat i po České republice. Již loni v listopadu avizoval, že v žalobě bude po státu chtít za způsobenou škodu, ušlý zisk a soudní výlohy až 100 miliard korun [celá zpráva]. "Žalobu chystám, podám ji k pražskému městskému soudu," uvedl ve středu Čapek.

Postupně také bude kvůli některým Ústavním soudem zamítnutým určovacím žalobám posílat žaloby na ČR do Štrasburku k Evropskému soudu pro lidská práva. "Již je tam první, jde o naši žalobu na Lesy ČR," řekl Kinského právník. Žádá v ní navrácení 32 hektarů lesa na Rakovnicku.

Kinský podal celkem 157 žalob

Ústavní soud zamezil Kinskému pokračovat v soudních sporech o rodový majetek cestou určovacích žalob. Podle něj totiž nelze takto vymáhat majetek zabavený státem před 25. únorem 1948. To lze pouze na základě restitučních zákonů. Nároky podle restitučních zákonů ale již z větší části časově ukončila takzvaná restituční tečka. Kinského právník verdikt Ústavního soudu označil za akt justiční zvůle.

U různých soudů podal Kinský 157 žalob, domáhal se majetku v hodnotě 40 miliard korun. Čapek tvrdí, že nemovitosti byly zabaveny neoprávněně, protože je nevlastnil Kinského otec, který byl podezřelý z kolaborace s nacisty, ale jeho v té době nezletilý syn František Oldřich. Potomek Kinských nejprve pět sporů pravomocně vyhrál. Těch se verdikt Ústavního soudu nedotkne. Zveřejnění informace o úvodních pěti výhrách vyvolalo v létě 2003 nevoli v řadách politiků. Obávali se, že verdikty zpochybní Benešovy dekrety. Od té doby Kinský už jen prohrával.

Kinský si nechal zpracovat analýzu mediálního dopadu na řešení svých soudních sporů. Z jejích závěrů je podle Čapka zřejmé, že představitelé ČR se rozhodli zastavit počáteční úspěšný postup jeho klienta při prosazování žalob.

Největší porážkou je ale pro Kinského verdikt Ústavního soudu. "Teprve 16 let po zhroucení komunistického režimu Ústavní soud ČR v nynějším složení z řady bývalých komunistů ve skutečnosti legalizuje neakceptovatelnou uzurpaci majetku v chráněné vlastnické právo," řekl loni Čapek.