Článek
Soud i pozemkový úřad tak rozhodly proto, že původní restituent Karl Des Fours Walderode, který před několika lety zemřel, neměl v letech 1948 až 1989 nepřetržitě československé státní občanství. Tento krok úřady udělaly podle novely restitučního zákona z roku 1996, což je, podle vdovy po Karlu Des Fours Walderode Johanny Kammerlanderové i podle ÚS, diskriminační a nepřípustné.
Výrok soudu
"Jestliže oprávněná osoba požádala o vrácení majetku podle restitučního zákona z roku 1992 a všechny podmínky splňovala, pak nelze rozhodovat podle novely zákona, která nabyla platnost až po podání restitučního nároku. Tento právní výklad je nepřípustný a žádné dodatky nemohou vrácení majetku komplikovat," řekl předseda senátu ÚS Vladimír Klokočka.
Sporné občanství
Walderode se československého občanství vzdal v minulosti dvakrát. Poprvé to bylo v roce 1939, kdy ho vyměnil za říšské občanství. Československé občanství získal Karl Des Fours Walderode zpět po válce a vzdal se ho v únoru 1949, kdy emigroval. Podruhé získal československé občanství v roce 1991, kdy se vrátil do ČSFR.
Restituční nárok na svůj zkonfiskovaný majetek v severních Čechách uplatnil po roce 1992, kdy mu ho úřady vydaly, ale posléze mu zase odebraly s odůvodněním, že občanství v období let 1948 až 1990 neměl nepřetržitě a podle novely restitučního zákona nemá na vydání lesů nárok. Tento závěr pozemkového úřadu pak potvrdil i Městský soud v Praze.
ÚS v kauze rozhodoval potřetí
"Je to diskriminující ustanovení, které ubližuje lidem, kteří v letech 1948 až 1990 občanství tratili a někteří ne vlastní vinou. Je řada případů, kdy stát za komunistického režimu některé lidi občanství zbavil. Někteří po emigraci získali občanství jiného státu a pak automaticky o československé přišli," řekl advokát vdovy Felix Nevřela.
Podobný nález vydal ÚS už dvakrát. K novému projednání vrátil restituční nárok na vydání zámku Hrubý Rohozec v okrese Semily a další nemovitosti a pozemky v hodnotě tří a půl miliardy korun.