Článek
To je totiž maximální zákonná doba, kterou může strávit ve vazební cele člověk obviněný ze spáchání zvlášť závažného úmyslného trestného činu. Kadrijimu, který je stíhán jako člen organizované skupiny působící ve více státech, přitom hrozí trest od deseti do patnácti let vězení. Pokud bude odsouzen, jen těžko se dá předpokládat, že si trest půjde odpykat.
Zdlouhavé obstarávání důkazů z ciziny
Soudkyně Iveta Zítková, která se kauzou zabývá, uvedla, že je to poprvé za její osmnáctiletou praxi, kdy musela z důvodu uplynutí tříleté doby pustit obžalovaného z vazby. "Je to výjimečný případ jak strukturou obžalovaných, tak charakterem trestné činnosti. Velmi náročné a zdlouhavé bylo například obstarání důkazů z ciziny jako jsou odposlechy telefonních hovorů. Celé řízení také hodně prodlužovali samotní obžalovaní," vysvětlila Zítková. Podle ní nelze předjímat, zda v případě odsouzení Kadriji trest nastoupí. "Předpokládám, že se dál bude účastnit soudního jednání," dodala.
Společně s Kadrijim jsou za obchodování s heroinem obžalovaní další dva jeho krajané Brahim Qorri a Zumer Isljami, a dále Čech Petr Poupal. Qorri s Isljamim byli už nepravomocně odsouzeni letos v únoru za to, že zorganizovali dodávku šesti kilogramů heroinu z kosovské Prištiny do České republiky a následně do Německa.
Za to byli potrestáni deseti, respektive šesti lety vězení. U soudu je usvědčovali jednak výpovědi kurýrů a dále odposlechy telefonních hovorů a videonahrávky pořízené policisty, kteří jejich pohyb sledovali