"Obžalovaný jednal dovoleným způsobem, když se takto choval," konstatovala předsedkyně senátu Helena Urválková.

Příbramský soud podle ní při posuzování případu zcela pominul události, které incidentu předcházely. Jednostranně také hodnotil pravdivost výpovědí, když uvěřil verzi šestačtyřicetiletého Miloslava Zachardy, aniž se vypořádal s otázkou, proč je věrohodnější osobou, než Beneš.

Celá věc se odehrála vloni 8. července. Beneš tehdy jel autem na nákup do centra Dobříše, Zachardovi jedoucímu za ním se ale nelíbila jeho pomalá jízda, několikrát na něj proto zablikal a zatroubil. Když pak oba zaparkovali u nákupního centra, zašel k Benešovu autu a hlasitě mu nadával.

Od tohoto bodu se obě verze událostí podstatně liší. Jak Beneš ve čtvrtek zopakoval před soudem, Zacharda prý otevřel dveře u jeho auta a začal ho s výkřiky a nadávkami rvát ven. Vystrašený Beneš proto na něho vytáhl poplašnou zbraň v podobě repliky revolveru.

Podle Zachardy si ale Beneš sám otevřel dveře svého vozu, vytáhl na něj pistoli, vyhrožoval mu a nadával tak, že se Zacharda bál o život. A když pak navíc zjistil, že si Beneš zapisuje číslo jeho auta, zavolal policii.

Na jeho stranu se přiklonil i žalobce

Odvolací senát se ale přiklonil na stranu Beneše a věrohodnost Zachardovy výpovědi, ale i výpovědi i jeho přítelkyně, která s ním jela v autě, zpochybnil.

Urválková dokonce uvedla, že to naopak Zacharda porušil zásady občanského soužití, když se neovládl a běžel Benešovi nevybíravými slovy říci, co si o jeho způsobu jízdy myslí.

Spisovatel byl s rozhodnutím krajského soudu soudu spokojen. "Soud prvního stupně klasifikoval hulvátství jako přípustnou normu, s tím jsem se nemohl jako občan smířit," řekl Beneš novinářům.

Autor mnoha desítek knih je členem českého i amerického PEN klubu, pětadvacet let prožil v emigraci, především v USA. Za komunistického režimu byl odsouzen ve dvou politických procesech, po roce 1989 byl ze zákona rehabilitován.

To, že jej během příbramského procesu soudkyně Jana Jurečková označila za již několikrát souzeného člověka, proto Beneš ve čtvrtek v rozhovoru s novináři označil za "dobře promyšlenou sprostotu".

Na Benešovu stranu se postavil dokonce i žalobce Pavel Kroulík. Ve své závěrečné řeči navrhl, aby byla věc postoupena obecnímu úřadu k projednání jako přestupek.

Na dotaz Práva, zda proti zcela osvobozujícímu rozsudku podá dovolání k Nejvyššímu soudu, Kroulík uvedl, že nejspíš nikoliv.

"Definitivně rozhodneme, až když přijde písemný rozsudek, ale můj názor je, že podávat dovolání nemá smysl. Že to není trestný čin, jsem jasně řekl, a pokud je to přestupek, tak je po roce promlčen," řekl Kroulík.

A jak dopadne Berdár?

První, odsuzující verdikt nad Benešem měl velký ohlas a vloni v říjnu se probíral i v parlamentu. Místopředsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová (ODS) jej tehdy v interpelaci na ministra spravedlnosti Pavla Němce s rozhořčením srovnávala s případem bývalého šéfa Telecomu Gabriela Berdára.

Ten vloni v květnu střílel na auto s dvěma mladíky, protože je považoval za útočníky, kteří jej krátce před tím napadli tyčí u jeho domu. I když byli oba muži později jako pachatelé přepadení vyloučeni, policisté případ se souhlasem státního zástupce odložili se závěrem, že Berdár nespáchal žádný trestný čin ani přestupek.

Na příkaz nejvyšší státní zástupkyně Renáty Vesecké ale policie případ vloni v prosinci znovu otevřela. O tom, jak kauza Berdár dopadne, rozhodne podle čtvrtečního vyjádření mluvčí středočeské policie Soni Budské dozorující státní zástupce v nejbližších dnech.

Na dotaz Práva, s jakým návrhem policie tentokrát případ žalobci postoupila, ale Budská odmítla odpovědět. "K tomu já po dohodě se státním zástupcem nebudu nic říkat. On na základě podkladů sám rozhodne a sám vydá oficiální prohlášení," uvedla Budská.