K uzavření případu je ale podle mluvčího pražského městského zastupitelství Martina Omelky stále daleko.

"Trestní řízení je nadále vedeno. Nedá se říct, že by v nějaké vyloženě krátké době bylo ukončeno. Samozřejmě v průběhu vyšetřování jsou zajišťovány důkazy, které svědčí jak v prospěch, tak v neprospěch. Vyhodnocení důkazní situace bude provedeno, až bude vyšetřování u konce, což se zatím nestalo," přiznal Omelka.

První informace o případu Línera, který byl vysazen do Běloruska jako tzv. nelegál, odvysílal Radiožurnál loni v únoru. Tehdy poprvé vyšlo najevo, že policie začala Línera stíhat na základě podnětů VZ v druhé půlce listopadu 2004.

Bez šance na ochranu

Případ Línera je pozoruhodný tím, že odhalil závažné nedostatky ve vojenské rozvědce. Již loni tehdejší ministr obrany a nynější český velvyslanec v Rusku Miroslav Kostelka konstatoval, že VZ při shromažďování důkazů minimálně v jednom případě pochybila. Kostelka zpochybnil Línerovo obvinění ze zpronevěry se škodou vyčíslenou na 700 tisíc korun. Té se měl dopustit, když prý po ukončení služebního poměru nevrátil služební terénní vůz Land Rover. Líner však tvrdí, že vojáky k převzetí vozidla, které stálo na parkovišti jeho soukromé firmy, vyzval, a dokládá to příslušnou dokumentací. Podivné je i to, že pracovníci VZ uvedený Land Rover po převzetí prodali pouze za čtvrt miliónu korun.

Advokát Martin Hádek (bývalý šéf zvláštního odboru Úřadu vyšetřování zaměřený na vyšetřování vojáků a zpravodajců) jako Línerův obhájce Právo upozornil, že se stále nikdo nezajímá o bezpečnost Línerovy rodiny.

"Žádal o to marně. A jeho případ je divný už pro samy průtahy. Státní zástupce po 14 měsících vyšetřování si dovolí říci, že neví, kdy skončí. Nechápu, proč nevyužije svých pravomocí a nezasadí se o energický postup policie. Je tu přece od toho, aby věc řádně dozoroval, prověřoval a podílel se na odstraňování nedostatků," řekl Právu advokát. Jinou záhadou je obvinění z údajného neuposlechnutí rozkazu. Ten totiž neexistuje v písemné podobě.

Případ Líner byl původně rozehrán jako podezření ze spolupráce s tajnou službou cizí země s klíčovým obviněním Línera z ohrožení utajovaných skutečností. Policie totiž při domovní prohlídce u Línera nalezla v bezpečnostní skříňce tajné dokumenty. "Klientovi je bezdůvodně předávali kolegové, což je doloženo dopisem řediteli služby Miroslavu Krejčíkovi, ve kterém na tento problém upozorňuje. Odpověď ale nedostal," upřesnil Hádek.

Boje uvnitř rozvědky a prozrazená agentura?

Línerův případ bez ohledu na výsledky vyšetřování "někdy v budoucnosti" poukazuje na neuspokojivý stav ve vojenské rozvědce. Na pokračující vyrovnávání účtů znepřátelených skupin, které má kořeny v kauze Karla Srby, nepořádek ve vlastních majetkových evidencích atd. Navíc se proslýchá, že po loňském sloučení Vojenského obranného zpravodajství (VOZ, vojenská kontrarozvědka) s VZ bude vojenské zpravodajství muset opustit více než sto důstojníků. Ale ani tak výčet nekončí.

S Línerovým tajným působením v Bělorusku souvisí skandál na Línerovu krycí firmu napojené společnosti s nedovoleným obchodem se zbraněmi a porušením zbrojního embarga uvaleného na země bývalé Jugoslávie. To zřejmě vedlo k odhalení a odsouzení několika lidí napojených na Línera. Okolnosti skandálu jsou nejasné. Nikdo neví, jestli se na něm nepodílel někdo z VZ a jestli nedošlo k vyzrazení agentury VZ v Bělorusku.

"Na nejbližším jednání Stálé komise pro kontrolu vojenského zpravodajství si vyžádám detailní informace o všech právem uvedených okolnostech," uzavřel souvislosti Línerova případu předseda uvedené sněmovní komise poslanec Tomáš Kladívko (ODS).