Článek
Zkuste si představit situaci, která je zatím u českého soudu nemyslitelná. Státní zástupce se v jednací síni ujímá slova a říká: "Obžalovaný uznává, že svou rychlou jízdou zavinil dopravní nehodu, při které byli zraněni dva lidé. Oběma již zaplatil šedesát tisíc korun a jako trest, se kterým i já souhlasím, pro sebe navrhuje dva roky odnětí svobody s podmíněným odkladem a ztrátu řidičského průkazu na rok."
Předseda senátu po krátké poradě s kolegy vyhlásí rozsudek, kterým se návrh obžalovaného přijímá. Místo několikadenního složitého dokazování, výslechů svědků a znalců je případ uzavřen během hodiny. Sci-fi? Nikoliv. Již za rok by takto mohlo a mělo v ČR probíhat nezanedbatelné množství trestních kauz.
Obžalovaný musí získat podporu státního zástupce
Podle novely trestního řádu, která doprovází nový trestní zákoník, by totiž od ledna 2007 měl mít každý pachatel méně závažného trestného činu, který uzná svoji vinu a odškodní oběti, právo sám navrhnout soudu druh a výši trestu.
Aby ale soud takovou dohodu mohl bez zdlouhavého projednávání a dokazování potvrdit, musí obžalovaný získat pro svůj návrh i bezvýhradnou podporu státního zástupce. Uvedenou možnost by měli mít pachatelé všech trestných činů, na které trestní zákoník pamatuje nižším než osmiletým trestem - tedy například právě pachatelé méně závažných dopravních nehod, drobnější zloději nebo podvodníci.
Do vládního návrhu novely trestního řádu se tato novinka dostala až během jeho druhého projednávání v ústavněprávním výboru Sněmovny vloni v září, a to z podnětu poslanců ODS. Ti obdobný návrh Sněmovně předložili již v prosinci 2004, ale ta jej loni v únoru smetla hned v prvním čtení.
Cíl: zrychlení spravedlnosti
"V rámci korektní výborové diskuse napříč politickým spektrem o tom, jak racionalizovat trestní řízení, jsme došli k závěru, že takovýto institut by v našem trestním právu měl být zakotven," řekl Právu jeden z předkladatelů původního poslaneckého návrhu a stínový ministr spravedlnosti ODS Jiří Pospíšil. Podle něho by měla novinka vést ke zrychlení trestního řízení a měla by soudcům i státním zástupcům odlehčit práci.
Někteří žalobci, které Právo oslovilo, se ale obávají, že jim naopak práce přibude. "Samozřejmě to ulehčí soudům, ale nám komunikace s pachatelem zabere určitý časový prostor. A pokud nedojde k našemu personálnímu posílení, přinese to pro státní zastupitelství další zátěž," míní obvodní státní zástupce pro Prahu 2 Tomáš Bláha.
Podobný názor má i středočeský krajský státní zástupce Martin Staněk. "Státní zástupci zvládnou spoustu práce, ale pokud trestní řád jinak zůstane nezměněn v té formální podobě jako dnes, tak bude problém," řekl Právu.
Úpravu podporuje i Vesecká
Pospíšil je ale přesvědčen, že žalobcům práce v žádném případě nepřibude. "Pro státního zástupce je přece mnohem náročnější, když má čtrnáct dní sedět u hlavního líčení, než když si zjistí ze spisu, který by stejně musel prostudovat, že je tam přiznání viny a návrh obžalovaného na vydání rozsudku, které může jednoduše nabídnout soudu," míní poslanec.
Zkušenosti ze Slovenska
O tom, že se jedná o krok správným směrem, je přesvědčena i nejvyšší státní zástupkyně Renáta Vesecká. Teprve praxe však podle ní ukáže, jaký efekt novinka skutečně přinese a zda ji bude akceptovat i společnost.
Při přípravě státních zástupců na tuto změnu pak chce Vesecká využít toho, že obdobná právní úprava začala právě od letošního ledna platit na Slovensku.
"Diskutovali jsme o tom se slovenskou delegací na kongresu generálních prokurátorů vloni v prosinci v Číně a dohodli jsme se, že se v polovině roku sejdeme a vyhodnotíme jejich první zkušenosti," uvedla.
Novelu, kterou Sněmovna 122 hlasy schválila již vloni v listopadu, ale musí ještě projednat Senát a podepsat prezident.