Už 29. listopadu prohlásil štrasburský soud jejich stížnosti ve všech bodech za nepřijatelné. Státní orgány se podle soudu v obou případech dostatečně zhostily povinnosti zajistit stěžovatelům výkon jejich práva na styk se svým dítětem, neboť za účelem usnadnění styku přijaly veškerá opatření, která od nich bylo možné rozumně očekávat vzhledem ke konkrétním okolnostem jednotlivých případů.

Evropský soud rovněž konstatoval, že ze spisu nijak nevyplývá, že by postup soudů byl nějak ovlivněn pohlavím stěžovatelů. Podle vyjádření Petra Kotana, který se o verdiktu dozvěděl v úterý od redaktorky Práva, není rozhodnutí štrasburského soudu fér.

Lhůta nebyla přiměřená

"Vždyť soud třikrát vyzval naši vládu, aby se k tomu vyjádřila. Mám dojem, že to tak dopadlo díky zásahu našich politiků, naší vlády," řekl Kotan Právu. Kotanův spor s matkou jeho syna Honzíka, která mu dítě odmítala dávat na víkendy, vyvrcholil před dvěma lety v chlapcovu "exekuci", při níž došlo k potyčce obou rodičů a po které byl hoch hospitalizován na psychiatrii v motolské nemocnici. Lhůta nebyla přiměřená

Zatímco Kotan i jeho kolega ve Štrasburku neuspěli, podle rozsudku zveřejněného v úterý bude muset český stát zaplatit 7 tisíc eur (asi 200 tisíc korun) jinému otci, který se už od roku 1998 soudí s manželkou o dceru - Tomáši Thonovi z Opavy.

Podle soudu porušuje délka řízení, ve kterém dosud nebylo meritorně rozhodnuto, požadavek "přiměřené lhůty". Stěžovatel také neměl k dispozici účinný vnitrostátní právní prostředek, kterým by si byl mohl na nepřiměřenou délku řízení stěžovat.

Česko prohrálo další spory

Kromě sporu s Thonem prohrálo Česko v úterý ještě další dva spory. V prvním případě zaplatí stát tisíc eur stěžovatelce, které byl neoprávněně odmítnut přístup k Ústavnímu soudu. V druhém případě soud označil za nepřiměřeně dlouhý téměř šest let trvající civilní spor. Žádné odškodnění ale nepřiznal.

K Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku směřuje ročně několik stovek stížností na Česko, jen zlomkem z nich se ale soud vážně zabývá a obrací se kvůli nim na českou vládu s žádostí o vysvětlení. Od roku 1993 až dosud tak vyhrálo spor s Českem ve Štrasburku pouze 69 stěžovatelů.