PRÁVO: Jak se bránit podvodné arbitráži?

Najde zde příspěvky uznávaných soudců, kteří mají zkušenosti s exekucemi i arbitrážemi, a exluzivně pro Právo rozkrývají právní souvislosti a pozadí rozhodčího řízení v reakci na šokující kauzu Sandry Svobodové, která působila jako rozhodce ad hoc a nyní je vyšetřována kvůli závažným podezřením z podvodu a zločinného společení.

Rozhodcem ad hoc ale může být nejspíš klidně člověk, který právě teď sedí vedle vás, nebo prostě ten, koho zrovna namátkou chytnete za šos. Je to pro laika k nevíře, ale teoreticky to může být i žebrák u popelnice - je-li plnoletý a způsobilý k právním úkonům, může téměř z fleku začít pískat obchodní spory.

Odborníci, které Firma oslovila, ať už se jedná o soudce, nebo rozhodce z Rozhodčího soudu při HK ČR, se shodují, že to přece jenom jeden háček má. Obě strany sporu si musely předem ve smlouvě zakotvit to, že případnou při budou v budoucnu řešit právě u arbitráže - ať už se jedná o toho či onoho rozhodce ad hoc, právníka či amatéra, nebo stálého rozhodčího soudu. Bez této tzv. rozhodčí doložky nemůže podle právníků žádný rozhodce jednající v dobré víře začít spor řešit. Jenže "Sandra ad hoc" to vyřešila po svém, neboť se opřela i do kauz, kde ve smlouvách mezi stranami sporu žádná doložka uvedena nebyla. A když se jí ten, koho měla na pořadu dne, neozval do určité lhůty, šla ve své pravomoci tak daleko, že na firmu poslala exekutora. Nejhorší je, že to už nelze vzít zpět a věci důkladně proklepnout, tvrdí soudci.

Tato kauza mohutně otřásla důvěrou mnohých osob a firem, zvažujících možnost řešit problémy přes rozhodce ad hoc - tedy někoho, koho si samy smluvní strany určí jako člověka, který v případě jejich sporu rozhodne. Mohou si zvolit totiž někoho, kdo jim z nějakého důvodu vyhovuje, například je specialistou pro danou oblast. Zákon totiž říká, že stačí, když je osoba zletilá, způsobilá k právním úkonům, bezúhonná, nemusí být ani občanem ČR, ani mít specifické vzdělání.

Pro to, aby se spor mezi dvěmi stranami mohl řešit namísto klasické soudní cesty prostřednictvím arbitráže, musí být uzavřená písemná rozhodčí smlouva nebo rozhodčí doložka. Tedy ujednání ve smlouvě, že případné spory budou řešeny touto cestou. Přitom strany si mohou zvolit buď rozhodce ad hoc, tedy rozhodce jmenovaného stranami pro konkrétní spor, anebo lze využít stálé rozhodčí soudy, založené na základě zákona (v ČR jsou takové tři, z toho pro řešení obecných majetkových sporů jen jeden, Rozhodčí soud při HK ČR a AK ČR).

Jak ale potvrzuje advokát a rozhodce při několika rozhodčích soudech Alexander J. Bělohlávek, nelze si však pasívní chování některého z účastníků řízení vykládat tak, že se tím stvrzuje existence rozhodčí smlouvy nebo souhlas s jejím uzavřením. Tak si to vykládala Sandra Svobodová.

Sice existuje možnost, že když není sjednaná doložka a strany se dobrovolně dostaví k soudu a podrobí se rozhodčímu řízení, rozhodčí stav vzniká. Jde o náhradní možnost, jak uzavřít rozhodčí vztah, ale vždy vyžaduje aktivní činnost žalované strany, její souhlas. To se však v tomto případě nestalo.

Více čtěte v pondělním Právu, příloze Firma