Článek
Lidem, kterým soud obecně prospěšné práce uložil, tak hrozí, že nebudou moci alternativní trest do zákonem stanovené roční lhůty vykonat a skončí za mřížemi. Podle zákona pak stráví za každé dvě neodpracované hodiny den ve vězení. Obce své postoje zdůvodňují velmi nízkou efektivitou, která je mnohdy pod hranicí nákladů na administrativu spojenou se zaměstnáním takových lidí.
Přitom jen od začátku letošního roku bylo jen v Plzni a přilehlých okresech odsouzeno k obecně prospěšným pracím 225 lidí, v celém Česku to loni bylo 13 031 lidí. Soudci chtějí vzniklou situaci řešit jednáním se starosty a v případě neúspěchu se obrátit na ministerstvo spravedlnosti, aby problém řešilo legislativní úpravou.
Soudci se chystají jednat se starosty
Podle vyjádření mluvčího ministerstva Petra Dimuna není možné nařídit obcím zákonem, že odsouzené musí zaměstnat. Řešení vidí ve vytvoření lepších podmínek pro probační a mediační službu.
"Je třeba jí početně posílit, aby probační úředníci mohli aktivně vytvářet pracovní programy pro odsouzené a pomáhat obcím. Z peněz, o které se v příštím roce zvýší rozpočet justice, by mělo být zaplaceno dvacet nových lidí. Navíc počítáme, že v rámci resortu uspoříme finance ještě na další," uvedl Dimun.
"Radnicím vadí, že jsou tito lidé nespolehliví, a odmítají je. Je to bohužel trend, se kterým se musíme nějakým způsobem vypořádat. Už skutečnou výjimkou jsou obce či města, které nás samy kontaktují s tím, že by chtěly naše klienty zkusit zaměstnat," řekla vedoucí Probační a mediační služby v Plzni Andrea Ungrová. Podle ní je problém také v tom, že v menších obcích nemají nikoho, kdo by vedl evidenci pracovních hodin a vlastně dělal celou tu administrativu s tím spojenou.
"Naše klienty odmítají dvě třetiny všech obecních a městských úřadů, které máme evidované. Další si zase třeba kladou podmínky, že to musí být jejich občan, kterého znají. Když potom skutečně nemáme, kam klienta umístit, obracíme se na neziskové organizace, které nám zatím vycházejí vstříc a drží nás tak nad vodou. A když nám ho vrátí předčasně zpět i odtud, tak dáváme soudu návrh na přeměnu alternativního trestu za nepodmíněný," pokračovala Ungrová.
Podle ní je v některých případech alternativní trest uložen nevhodným lidem. "Týká se to zejména těch, kteří nikdy nepracovali. Nemají žádné pracovní návyky a nejsou schopni ho vůbec vykonat. Anebo alternativní trest dostane člověk, který ho už dostal v minulosti a neodpracoval ho. Ten pro obce představuje reálnou obavu, že se to bude znovu opakovat. Tam je možná ten zakopaný pes," vysvětlila Andrea Ungrová.
Odmítání hlásí obce soudům
Podle předsedkyně Okresního soudu Plzeň-jih Věry Oravcové avizují obce svá rozhodnutí přímo na soud. "Pokusíme se vyvolat se starosty jednání a poukázat na jejich obecné pravomoci, které vyplývají ze zákona o obcích. Podle mě by se obce neměly tak jednostranně zbavit svých povinností. Pokud nebudou jednání úspěšná, budeme to muset avizovat ministerstvu spravedlnosti, aby zvážilo legislativní úpravu, která by tento problém řešila," řekla Oravcová.
Jedním z měst, které se striktně rozhodlo nepřijímat lidi k výkonu alternativních trestů, je Starý Plzenec. "Jednomyslně o tom rozhodla městská rada. Nemáme žádnou povinnost ze zákona tyto lidi přijímat. Ten scénář je stále stejný. První den nastoupí a pak o nich zase několik dní nevíme. Musíme být stále ve střehu, sledovat to a hlásit probační a mediační službě," stěžuje si tajemník města Zdeněk Kugler.
"Je kolem toho i hodně papírování. Když trest neoddělají, chodíme kvůli tomu k soudu. Ten efekt, který nám přinesou v podobě práce zdarma, nevyváží to, co my s tím potom máme za úsilí," dodal.