"Nejsme nějaký ostrov izolovaný od světa a hawalové transakce se uskutečňují i u nás. A v případě, kdy má naše služba v této souvislosti určité podezření na nějakou vazbu směrem k terorismu, tak se samozřejmě hawalovým operacím věnujeme, nejčastěji ve spolupráci s našimi zahraničními partnery," řekl včera v rozhlasové stanici Radiožurnál mluvčí BIS Jan Šubert.

Převody peněz v systému hawala (v překladu z arabštiny důvěra) jsou pro zpravodajské služby velmi obtížně odhalitelné. Dějí se mimo bankovní sféru v hotovosti a nedochází při nich k pohybu peněz mezi hawalisty, jimiž jsou zpravidla obchodníci a podnikatelé, kteří jsou pilířem převodů.

"Názorně řečeno systém funguje tak, že třeba v Paříži někdo složí u hawalisty 20 tisíc euro a řekne, kdo si dejme tomu v Berlíně u jiného hawalisty přijde pod smluveným kódem či heslem pro tuto sumu. Berlínský hawalista ji vyplatí a sumu získá zpět v rámci obchodu s pařížským hawalistou. Nic se zde nepíše. Vše se děje ústně a na čestné slovo, které je dodržováno," vysvětlil Právu ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI, civilní rozvědka) Karel Randák.

Hawalu lze zneužít

Systém hawala ve své podstatě není zločinný. "Mohou ho však zneužít teroristé. Několik podezření jsme prověřovali. Zdůrazňuji, že podezření," řekl Šubert. Na otázku, zda už byly rozkryty hawalové operace teroristů a kolik jich bylo, neodpověděl. "Důvod je prostý. Je jím ochrana zpravodajských zdrojů," vysvětlil.

Kořeny hawaly historici kladou do starověkého období obchodníků kolem Hedvábné stezky, pro které nebylo bezpečné převážet větší objemy financí. Později byl tento systém udržován především v zemích s muslimským obyvatelstvem, jelikož pravidla islámu brání rozvoji tradičních bankovních služeb. Systém hawala je hojně využíván k transferu příjmů muslimů pracujících v zahraničí směrem k jejich rodinám. Výhodou je rychlost, levnost a velké pokrytí jejích zástupců v muslimském světě.

Po teroristických útocích na USA 11. září 2001 existovalo nepotvrzené podezření, že část financí pro strůjce atentátu přišla přes somálskou hawala společnost al-Barakat. Administrativa amerického prezidenta George Bushe pak na základě těchto podezření obstavila účty společnosti. Podle expertů tím ale především byla poškozena řada rodin v Africe, jež se takto nemohly dostat k penězům od svých zdrojů v USA.