Hlavní obsah

Tragédie znásilněné ukázala slabiny obrany před devianty

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

PRAHA

Šlo zabránit tragédii dvacetileté ženy, kterou při svém útěku z léčebny v Kosmonosích podle policie znásilnil agresivní sexuální deviant, 28letý Roman Fron? To je otazník, který stojí nad počínáním policie, státních zástupců, ale i soudců od okamžiku, když se ukázalo, že jak Fron, tak další nebezpečný deviant, Roman Gábor, neutekli z léčebny poprvé, ale že od července už to byl Gáborův čtvrtý a Fronův třetí útěk.

Článek

Fron byl dokonce po druhém útěku policií obviněn, ale nestihl být odsouzen. Devátého září utekl potřetí. Kamenem úrazu je podle všeho výklad jednoho z verdiktů Ústavního soudu (ÚS), kterým se zamítavě vyjádřil k uvalení vazby při trestném činu, za který horní hranice trestní sazby nepřekročí dva roky. Za útěk z léčebny, který spadá do kategorie maření úředního rozhodnutí, hrozí však maximálně šestiměsíční trest.

"Nález Ústavního soudu vymezuje podmínky vazby. Z nálezu pak explicitně vyplývá, že dané hranice nelze překračovat. Takže pokud někdo uteče z léčebny poprvé a policie ho chytí a nestihne mu sdělit obvinění a uteče podruhé a potřetí, nemohou ho policisté odvézt rovnou do vězení," řekl Právu soudce teplického okresního soudu Miroslav Čapek.

"Loňský nález ÚS konstatoval, že vazební důvod se uplatní pouze v případě, že obviněný pokračuje v trestné činnosti i po zahájení stíhání. Nestačí tedy, že byl pro stejnou trestnou činnost odsouzen v minulosti. Zároveň však náš nález říká, že byl-li podezřelý přistižen při trestném činu nebo bezprostředně po něm, musí policie a státní zástupce provést zkrácené přípravné řízení," uvedl mluvčí ÚS Michal Spáčil.

Měli být odsouzeni do 48 hodin

Podle Spáčila si tak některé soudy vzaly z nálezu jen část, která říká, že podezřelého nelze vzít do vazby, ale zapomněly na druhou část, kdy je nutné provést zkrácené řízení, což v praxi znamená, že podezřelý je po zadržení umístěn do policejní cely a do 48 hodin je odsouzen. To byl nyní i případ Gábora, kterého policisté zadrželi v neděli.

"Gábor byl ve středu odsouzen na pět měsíců za maření úředního rozhodnutí a krátce po poledni převezen do věznice," řekl Právu mluvčí mladoboleslavské policie Ladislav Mareš. Také Fron nyní čeká v cele předběžného zadržení na rozhodnutí soudu, zda bude převezen do vazební věznice. "Soud ještě nerozhodl, v případě potřeby ale může být Fron v cele předběžného zadržení i 72 hodin," řekla včera odpoledne Právu mluvčí pražské policie Iva Knolová.

Nikdo však zatím nevysvětlil, proč policie stejně nepostupovala už po prvních utěcích nebezpečných násilníků a jejich zadržení. "Záleží na policii a státním zástupci, zda konkrétní případ vyhodnotí tak, že by mohl pachatel při dalším útěku pokračovat v trestné činnosti a stihnou zahájit trestní stíhání s návrhem na vazbu," míní předseda senátu Krajského soudu v Brně Vlastimír Čech s tím, že obecnou šablonu tomu dát nelze.

"Léčebny musejí jako prvnímu avizovat útěky policii. Ta zváží, zda zahájí trestní řízení pro maření úředního rozhodnutí a zda budou brát útěkáře do vazby. Vazba ale přichází v úvahu, až když se tak děje opakovaně. Obvykle to policie řeší tak, že takového člověka vrátí zpět do léčebny," řekl Právu David Protiva, místopředseda plzeňského městského soudu.

Chybí bezpečné zařízení

"Po šesti měsících vězení by byl opět předán do léčebny, která je zdravotnické zařízení a která jej nemůže ohlídat. Celý problém je v tom, že chybí speciální zařízení pro takto nebezpečné lidi, kde by je hlídala vězeňská služba," argumentoval včera mluvčí mladoboleslavské policie Ladislav Mareš. 

Že chybí potřebné zařízení, ve kterém by nebezpeční devianti podstoupili uloženou ústavní léčbu, v tom se ale shodují s policií i soudy. "Stále se řeší útěk nějakého devianta, zatímco primární by mělo být zřízení léčebného ústavního zařízení, z něhož by pro okolí zvlášť nebezpečné osoby utéci nemohly," konstatoval plzeňský soudce Protiva.

"Nemáme žádné hlídané léčebny, kam by mohli policisté notorické útěkáře poslat. O potřebě zřídit detenční ústavy se mluví od roku 1990, kdy jsem byl v parlamentu. A není pravda, že z hlediska lidských práv nelze zřizovat ústavy, jež jsou vlastně věznicí pro lidi, kteří jsou pacienty, jak uvedl v médiích mluvčí ministerstva spravedlnosti Petr Dimun," řekl Právu soudce teplického okresního soudu Miroslav Čapek. Dodal, že detenční ústavy fungují i v cizině.

"Co je potom to zařízení pro dětské vrahy v Boleticích na Děčínsku? Stejným způsobem by měla fungovat psychiatrická léčebna, která bude zabezpečena odpovídajícím způsobem tak přísně, aby z ní prostě nemohli utéci. My je skutečně nemáme kam poslat," sdělil s tím, že zřejmě bude muset dojít k dalším brutálním činům, než se někdo rozhodne s tím něco udělat.

Reklama

Související témata:

Související články

Policie dopadla uprchlého devianta z Kosmonos

Nebezpečný sexuální deviant Roman Gábor (24), který v pátek spolu s dalšími dvěma pacienty uprchl z léčebny v Kosmonosech na Mladoboleslavsku, byl v noci...

Výběr článků

Načítám