Článek
Předseda kárného senátu Juraj Malik při vynášení verdiktu uvedl, že Nejvyšší soud neshledal důvody ke zrušení loňského rozhodnutí vrchního soudu. Zdůraznil, že dovolání Huškové k Nejvyššímu soudu bylo nedůvodné. Připomněl, že vrchní soud ji potrestal odvoláním z funkce i proto, že nespatřoval naději, že by jiný trest napomohl k tomu, aby lépe plnila své povinnosti.
"Jsem přesvědčena, že verdikt Nejvyššího soudu je příliš tvrdý. Vnitřně se s ním nemohu ztotožnit," řekla Hušková ČTK krátce po rozhodnutí Nejvyššího soudu. Jeho rozhodnutí by mohla zvrátit pouze podáním stížnosti k Ústavnímu soudu. Podle svých slov Hušková v nejbližších dnech zváží i tento postup. Svoji kancelář na hradeckém soudě by měla vyklidit do měsíce.
Hušková byla loni potrestána za porušení povinností soudce. Šetření ukázalo, že bez udání závažných důvodů nečinila v období od června 2002 do loňského března žádné kroky ve 24 obchodních a 22 konkurzních kauzách, které měla přiděleny. Navíc u dvou obchodních věcí nevyhotovila v zákonem stanovené lhůtě rozhodnutí, takže rozsudky nebyly odeslány včas.
Průtahy v řízení častým problémem
Hušková se závěry vrchního soudu nesouhlasila, a proto se obrátila na Nejvyšší soud. Obvinění z nečinnosti popírá. Případné problémy mohly podle ní vzniknout pouze v sedmi kauzách. Prodlevy v jednání byly údajně způsobeny její nemocností, složitostí jednotlivých konkurzních kauz a také neochotou účastníků řízení účastnit se jednotlivých úkonů. V odvolání tvrdila, že vrchní soud ji potrestal bez toho, aniž by tyto skutečnosti zohlednil.
Průtahy v řízení jsou podle odborníků poměrně častým problémem, s nímž se potýká česká justice. Například koncem srpna kvůli nim potvrdil Nejvyšší soud (NS) důtku soudci Městského soudu v Brně Jiřímu Peškovi za průtahy v několika řízeních. Pešek podle kárného obvinění například neupomínal policii, hrozilo tak promlčení činů, ze kterých byli hledaní obviněni.
