"Souhlasíme s právním názorem, podle něhož současný právní řád umožňuje ministru spravedlnosti...předat po podání obžaloby trestní věc do ciziny," napsali místopředseda Nejvyššího soudu pro trestní řízení Pavel Kučera s kolegou Milanem Richtrem v červnovém vydání odborného časopisu Trestní právo. Dodali však, že jde o jejich osobní názor a pokud se případem bude Nejvyšší soud v budoucnu zabývat, nebudou o věci rozhodovat.

Již dříve podobný názor vyslovil další soudce Nejvyššího soudu a autor trestních zákonů Pavel Šámal: "Zákonem je ministerstvu dána pravomoc předat trestní řízení jinému státu. Tento úkon je možné učinit přímo na základě rozhodnutí ministra. K rozhodnutí ministr žádný návrh ani předběžný souhlas jiného orgánu nepotřebuje."

Soudy nižší instance, jmenovitě Obvodní soud pro Prahu 2 a Městský soud v Praze, které v případu katarského prince rozhodovaly, však zastávají jiný názor. Soudkyně Monika Křikavová, jejíž senát Sáního odsoudil, označila Němcův postup za nezákonný a uvedla, že jediným orgánem, který může navrhnout předání případu do ciziny, je soud. Činnost ministerstva spravedlnosti je podle ní ryze formální.

Všechny soudy zatím ponechaly Katařana ve vazbě. Proti tomu si podal ministr spravedlnosti Němec stížnost pro porušení zákona, kterou bude v pondělí řešit Nejvyšší soud. Přestože je Kučera o zákonnosti Němcova postupu přesvědčen, zcela jednoznačně se za ministra nepostavil. Není totiž podle něj jasné, co ministra k verdiktu vedlo.

Němcův postup se zdál téměř všem podezřelý

"Nemůžeme se ubránit dojmu, že v dané věci byl (Němec) při hodnocení vhodnosti předání trestního řízení do Kataru veden jinými než...všeobecně uznávanými hledisky...jeho postup v této věci nebyl zrovna transparentní," napsal Kučera.

Soudkyně Křikavová uvedla, že ministerstvo postupovalo v rozporu s vlastní instruktáží, která stanoví přesný postup při rozhodování o předání případu do zahraničí. Podle instruktáže ministerstvo musí zvážit, zda předáním věci lze dosáhnout účelu trestního řízení, musí zvážit důkazní situaci, skutečnost, zda všechny důkazy nejsou pouze na území ČR, zda bude zajištěno právo obžalovaného na spravedlivý proces a zda je pokračování řízení v cizině reálné.

Také nejvyšší státní zástupkyni Marii Benešové se zdál ministrův postup podezřelý. Dala policii pokyn, aby jej prověřila. [celá zpráva]

Ministr spravedlnosti Pavel Němec chtěl případ předat do Kataru už několik dnů poté, co k soudu dorazila obžaloba. Opřel se přitom o první odstavec paragrafu 448, podle nějž po podání obžaloby o předání případu rozhoduje ministerstvo. Argumentoval závazkem katarské strany, že bude v Sáního stíhání pokračovat. Soud však odmítl muže pustit z vazby a nařídil líčení. Postup ministerstva označil trestní senát za nezákonný, podle něj nepřípustně zasáhl do jeho pravomoci a navíc byl v rozporu s Listinou základních práv a svobod. [celá zpráva]