"Zatímco loni byl průměrný výtěžek lupičů na jedno přepadení pošty 23 tisíc korun, letos je to už jen 17 tisíc korun," řekl Právu mluvčí ČP Ladislav Vančura.

Na pošty se pachatelé vydávají většinou ve dvojici či trojici, maskováni a ozbrojeni. Loni bylo v České republice přepadeno 96 pošt, z toho 42 neúspěšně. Letos od počátku ledna do 10. června se lupiči pokusili vyloupit 68 pošt, a úspěšní byli ve 30 případech.

Na pošty byla instalována elektronická signalizace a přepážkové i velké trezory se zpožďovačem otevření. Pro přepravu peněz si ČP obstarala speciální bezpečnostní boxy s barvícím zařízením, které při násilném otevření automaticky znehodnotí bankovky.

"Nyní už jsou novými přepážkovými trezory, které se díky časovému zpožďovači otevírání automaticky otevřou až za několik desítek minut, vybaveny všechny pošty," uvedl Vančura.

S bombou a pistolí

Použití těchto trezorů prakticky vylučuje, že by si lupiči mohli při přepadení pošty odnést horentní sumu. Poštovní úřednice jim jsou schopny vydat jen peníze, které mají v daném okamžiku k dispozici na přepážkách, a to nebývá mnoho. Trezor je prakticky nemožné odnést, protože váží přes padesát kilogramů a je zabudován v betonu.

Jak přepadení probíhají? Například na poštu Moutnice v obvodu Brno vstoupil letos 26. dubna 35letý muž v černém saku. Na sklo poštovní přepážky přiložil obálku, na níž hůlkovým písmem stálo: "Ticho, mám bombu a pistoli." Zbraň vzápětí ukázal, měl ji za opaskem kalhot.

V momentě, kdy pachatel požadoval vydání peněz, byla již policie o přepadení moutnické pošty vyrozuměna a dávala pokyn osádce výjezdového vozu. Úřednice vydala pachateli celou hotovost, která na poště byla - 5940 korun. Ten odešel s minimální šancí, že nebude zadržen.

Pomáhá i centrum

Předloni v říjnu zahájilo v Praze činnost dohledové centrum ČP, na něž už je napojena většina z 3415 pošt, které v republice jsou.

"Centrum okamžitě zaznamená, když na některé z pošt dojde k něčemu neobvyklému. Ať už jde o rozbité okno, násilné vniknutí do místnosti, či poštovní přepážky. Postarají se o to čidla, která vyšlou do pražského centra signál," informoval Vančura.

Totéž se stane, jestliže úřednice u přepážky stiskne bezpečnostní tlačítko nebo provede nepředpisovou operaci. Jakmile centrum signál přijme, vydá ihned povel tzv. dojezdové skupině, která vyrazí na místo narušení. Současně centrum uvědomí i policii, která nemusí ztrácet čas ověřováním pravdivosti informace.

Centrum vede rovněž databázi rizikových míst a osob. Loni se jeho činnost rozšířila i na monitorování vozidel převážejících peníze.

"Poštovními vozy jsou peníze vždy převáženy v bezpečnostním boxu, jehož chování je definováno poštou a vázáno na stanovený sled operací. Ty je nutné provést v pravý čas a na správném místě, jinak v každém případě dojde ke znehodnocení peněz," připomněl Vančura.

Lupiči mají obavy z bezpečnostních opatření a při první komplikaci zpravidla utečou. Nechtějí riskovat dopadení a dlouholetý kriminál. Ten jim ale hrozí i v případě, že si z pošty neodnesou ani korunu.

Nejhustší síť v Evropě

Státní podnik Česká pošta má se svými 3415 pobočkami nejhustší síť v Evropě. Za loňský rok vykázala ČP čistý zisk 444,6 miliónu korun při tržbách 15,894 miliardy Kč. Produktivita práce na zaměstnance poště meziročně stoupla o 4,3 procenta na téměř 33 tisíc korun.

Souvisí to se zaváděním nových technologií, které umožňují postupně zvyšovat výkony a redukovat počet zaměstnanců. V uplynulých letech jich České poště ubylo osm tisíc při současném nárůstu počtu zásilek.

Letos se ČP chystá propustit dalších 500 pracovníků. Zaměstnávat by tak koncem roku měla zhruba 38 300 lidí. Přesto zůstane po Českých drahách druhým největším zaměstnavatelem v naší zemi.