Klíčovým požadavkem jejich čtrnáctibodového programu emancipace českého soudnictví, který včera představili novinářům, je vznik soudcovské samosprávy a také mnohem více peněz pro justici.

"Podmínky naší práce nám určují jiní, my ale podle nich musíme pracovat a neseme za to odpovědnost," uvedl včera předseda pražského městského soudu Jan Sváček. On a jeho kolegové proto chtějí, aby řadu kompetencí ministerstva spravedlnosti, například personální politiku či rozdělování financí ze státního rozpočtu, převzala v budoucnu nejvyšší soudcovská rada.

Samospráva justice v Česku neprůchodná

Jsou ale přitom srozuměni s tím, že prosazení tohoto požadavku představuje "běh na dlouhou trať". "V Nizozemí trvalo soudcům prosazení samosprávy 10 let, od jejího zavedení je ale zdejší justice o polovinu rychlejší," řekl Sváček. Podle jeho slov samosprávná justice existuje už v patnácti evropských zemích, včetně Francie, Itálie, Velké Británie či Slovenska.

V Česku je ale tento požadavek politicky zcela neprůchodný. Prvním a posledním ministrem spravedlnosti, který přišel do parlamentu s návrhem samosprávy v justici, byl v roce 2000 Otakar Motejl. Poslanci ale zákon smetli a Motejl poté na post ministra rezignoval.

"Ministerstvo tuto myšlenku nepodporuje, protože si nemyslíme, že by zavedení samosprávy vyřešilo problémy české justice. Nebráníme se ale debatě o přesunu některých pravomocí a kompetencí z ministerstva na předsedy soudů, především v personálních věcech," řekl Právu mluvčí ministerstva Petr Dimun.

Co se týče financí, ministr Pavel Němec se podle Dimuna snaží získat pro justici co nejvíce prostředků. Představa soudců, že by na soudnictví mělo jít ze státního rozpočtu místo dnešního jednoho až dvou procent celá tři procenta, je ale podle něj nereálná.

Na tom, v čem jsou podle programu emancipace justice nejpalčivější problémy českého soudnictví, se ale ministerstvo s předsedy krajských soudů podle Dimunových slov většinou shoduje.