Analýza DNA, jejíž vzorek se získává ústním stěrem slin, slouží k přesnému individuálnímu určení člověka. Návrh novely trestního řádu i zákona o policii se přitom týká i vymahatelnosti dalších vzorků sloužících k identifikaci. K nim patří třeba daktyloskopické otisky, pachové stopy a vzorky krve či kůže. Obviněný dnes může poskytnutí identifikačních vzorků odmítnout a hrozí mu za to maximálně padesátitisícová pokuta. A ta se ještě navíc špatně vymáhá.

Současný návrh rozšiřuje oprávnění policistů provádět identifikaci i přes nesouhlas a odpor osoby podezřelé, obviněné či pravomocně odsouzené, upřesnil návrh ministerstva vnitra jeho mluvčí Petr Vorlíček. V případě podezřelého by ale policisté mohli k odebrání biologických stop přistoupit pouze po předchozím souhlasu státního zástupce.

Zkušenosti ze zahraničí přitom podle Vorlíčka ukazují, že zpřísňující podmínky pro získávání biologických stop mají zejména preventivní účinek, v cizině se prý již s odporem nesetkávají.

Pouta i preventivně

Bublan chce státní a vojenské policii rozšířit i pravomoc, která souvisí s nasazováním pout. Příslušníci je dosud mohli osobám při zatčení, předvádění na služebnu či převozu do vězení nasadit jedině v případě, že se chovaly nebezpečně a chtěly utéci.

Podle novely by bylo možné používat pouta i v okamžiku, kdy se eskortovaná osoba nedopouští ohrožujícího jednání, ale kdy existuje i jen obava z něj, uvedl Vorlíček. Doplnil, že vězeňská služba už takové pravomoci má.

Ministerstvo vnitra v novele zákona o policii vládě také navrhuje, aby odsouhlasila policejní prezidium jako zástupce České republiky pro spolupráci s Europolem.