Spory komplikují snahy prohlásit Horníčkovu uměleckou pozůstalost za kulturní památku. "Řízení o dědictví zůstavitele Miroslava Horníčka (zesnul 15. 2. 2003 ve věku nedožitých 85 let - pozn. red.) není uzavřeno. Další informace nelze podat," odpověděla na dotazy Práva soudkyně Zakopalová z Obvodního soudu pro Prahu 10.

Podle informací Práva jsou důvodem neuzavřeného dědického řízení spory o platnost tří závětí, které Horníček učinil v září 1988, v březnu 2000 a v září 2000, na pozůstalost tvořenou pražským bytem, chalupou v Kytlici, shromážděnými uměleckými díly, starožitnostmi, vlastními Horníčkovými literárními a výtvarnými díly, zhruba miliónovou hotovostí, autorskými právy, vybavením bytu a chalupy.

Určovací žalobou je napadena hlavně třetí Horníčkova závěť ze 7. září 2000, ve které dvaaosmdesátiletý vážně nemocný herec učinil nabyvateli pozůstalosti sedm dědiců. Závěť však na chalupě v Kytlici nenapsal vlastní rukou. Pouze ji podepsal za přítomnosti libereckých právníků Petra Ulmanna a Antonína Šmídka, kteří svědectví stvrdili podpisem závěti.

Podle Lipského je závěť zvláštní

Podle dlouholetého Horníčkova přítele, herce Lubomíra Lipského, je uvedená závěť zvláštní. "Nemám sice žádné důkazy, ale nezdá se mi nejen podpis. Hlavně mě zarazilo, že není závěť učiněna formou notářského zápisu. Vím, že na tuto formu Miroslav dbal i se ženou," řekl Právu Lipský.

Určovací žalobu na neplatnost "kytlické" závěti ze září 2000 však nepodal, i když byl s manželkou Věrou podle notářského zápisu pořízeného notářkou Alenou Procházkovou s Horníčkem v jeho pražském bytě v březnu 2000 rovněž uveden mezi dědici. "Nemám už věk na spory," vysvětlil Lipský.

Kytlickou závěť ze září 2000 zpochybnili Karel Koliš a Adéla Sirotková, kteří byli mezi dědici uvedeni v závěti z března 2000. Sirotková loni v podání soudu namítla, že je neplatná i závěť z března 2000, sepsaná notářkou Procházkovou. Asi proto, že v Horníčkově předchozí závěti ze září 1988 je uvedena jako dědička pražského bytu včetně uměleckých děl, starožitností, elektrospotřebičů a vybavení bytu. V závěti z března 2000 již dědičkou bytu není.

Muzeum herecké generace?

Do sporů o to, která ze tří Horníčkových závětí je platná, letos na počátku května zasáhlo také občanské sdružení Spolek pro Trojanův mlýn. Sdružení jako navrhovatel zaslalo na ministerstvo kultury "Návrh na prohlášení umělecké pozůstalosti pana Miroslava Horníčka za kulturní památku". Podle návrhu by kulturní památkou měl být osobní Horníčkův archiv, všechny jeho publikované i nepublikované autorské rukopisy, scénáře, deníky, režijní knihy, osobní korespondence, fotografický, filmový a televizní archiv Horníčkova hereckého díla, zvukové záznamy, autorská výtvarná díla a podobně.

V úvahách členů spolku by se místem trvalé prezentace Horníčkova díla a jeho herecké generace mohl stát areál Trojanova mlýnu v Praze 6-Suchdole jako kulturní památka a místo, které navštěvoval Mikoláš Aleš a kde byl před více než třiceti lety natáčen televizní seriál Dva písaři s Horníčkem a Jiřím Sovákem v hlavních rolích.

Ministerstvo kultury o návrhu nerozhodlo s ohledem na krátkou lhůtu od jeho přijetí. "Vedeme v této věci řízení. Návrh jsme obdrželi před necelými třemi týdny," vysvětlila Právu mluvčí ministerstva kultury Kateřina Besserová. Herecká veřejnost o záměru spolku zřejmě není informována. "Slyším to od vás poprvé. Ale je to zajímavá myšlenka," odpověděl na dotazy Práva herec Lipský. Záměr spolku má velkou podporu v Suchdole.

"Vím o návrhu a záměru spolku. Vítám jej a podporuji ho. Vzniklo by nádherné výletní místo. Myšlenka zaujala i Francouzský kulturní institut. Tento týden jsme o věci jednali s radními. Mohli však věc vzít pouze na vědomí. Soudní spory nejsou totiž vedeny jen o dědictví po panu Horníčkovi. Vedou se bohužel i o areál Trojanova mlýna," řekl v úterý Právu starosta Suchdola Václav Čížek.