"Jde nám o to, aby čísla pozemků odpovídala skutečnosti," prohlásil právník Walderodovy dědičky Johanny Kammerlanderové Felix Nevřela.

"Chyba nevznikla na straně soudu, ten vycházel z písemností, které mu byly doručeny," uvedl soudce Vít Záveský. Na žádost žalující strany jednání odložil na 11. července.

Walderodova dědička zažalovala dvaadvacet subjektů spravujících rozsáhlý majetek. "Jsem přesvědčena, že moje požadavky jsou oprávněné. Pokud bych uspěla, zámek Hrubý Rohozec u Turnova, který spolu s dalšími nemovitostmi požaduji, bude nadále sloužit veřejnlosti. Zámeckou paní se nestanu. Co bych sama na zámku dělala?" řekla Právu Kammerlanderová.

Dědička požaduje kromě zámku vrátit zhruba 300 hektarů lesa a desítky hektarů pozemků na Liberecku, Semilsku a Jablonecku. Hodnota majetku se odhaduje na 120 miliónů korun. 

Jednání probíhalo za zavřenými dveřmi

"Zvláštní, že nás nepustili dovnitř. Dle mého názoru žalující strana hraje o čas," prohlásil Josef Kozák, ředitel pozemkového úřadu v Semilech, který předloni restituční požadavky Walderodových dědiců kvůli Walderodově členství v Henleinově Sudetendeutsche Partei jednoznačně odmítl.

Spor o majetek rodu se táhne už 13 let. Walderode byl členem Wehrmachtu, kam narukoval jako tisíce jiných Němců. Jako překladatel u vojenského sudu ale zachránil mnoha lidem život. "Poznal jsem ho jako skvělého člověka, který byl vůči výpadům k jeho osobě nad věcí," řekl někdejší Walderodův přítel Martin Tomešek.

Jiného názoru je petiční výbor zastoupený turnovským místostarostou Josefem Kunetkou, který Walderoda vnímá jako nacistu nehodného restitucí. "Důvod, proč lidé vnímají manžela negativně, jsou hlavně aktivity pana Kunetky," řekla právu Kammerlanderová.