"Tady je zcela důvodné podezření, že došlo minimálně o pokus podvodu v řádu několika set miliónů korun. Podle česko - švýcarské dohody o odškodnění švýcarských občanů z roku 1949, kteří přišli v Československu na základě Benešových dekretů o majetek, byl rod Richarda Geymüllera odškodněn a už nemá nárok na vrácení majetku. To je podvod," poznamenal historik Petr Stehlík, který se historií šlechtických rodů zabývá.

Právník to neměl k soudu pouštět

Stehlík Právu přiznal, že připravuje trestní oznámení na právního zástupce rodu Felixe Nevřelu, který potomky Richarda Geymüllera zastupoval před českými soudy i před mezinárodním soudem pro lidská práva ve Štrasburku. Tento soud navíc nárok rodu odmítl a uznal tak platnost Benešových dekretů. "Tady jde o snahu získat obrovské peníze a Nevřela měl o vypořádání vědět," dodal Stehlík.

Právní zástupce rodu Felix Nevřela potvrdil Právu, že potomky rodu v jejich snaze získat zkonfiskované nemovitosti v Kamenici nad Lipou zastupuje. Sám nevidí problém ve vypořádání podle česko - švýcarské dohody a jejich snahy získat majetek u českých soudů s tím nesouvisí.

"To s tím nemá nic společného, on, kdyby byl tady uznán jeho návrh, tak by musel vrátit částku, ale to nevylučuje jeho nárok. Ve Štrasburku to soud odmítl a tím to skončilo," uvedl Felix Nevřela, který považuje jakékoliv případné kroky proti své osobě za zbytečné a scestné. 

Ministerstvo financí potvrdilo vypořádání

Vypořádání rodu Geymüllerů potvrdilo Právu i Ministerstvo financí ČR, které vystavilo potvrzení o vypořádání nároků rodu podle Dohody mezi Švýcarskou konfederací a republikou Československou z 22. prosince 1949 o uspokojení švýcarských zájmů v Československu. O vypořádání požádal Richard Geymüller.

"Odškodnění se týkalo zemědělského a lesního majetku v Kamenici a to zámku, elektrárny, pivovaru, pily, mlýna, cihelny, hospodářských budov, hotelu a mobiliáře. Švýcarská strana jeho nárok uznala. Jeho nárok byl touto dohodou odškodněn a vypořádán," potvrdilo Ministerstvo financí ČR.

Rod Geymüllerů přišel o majetek v Kamenici nad Lipou při konfiskaci nepřátelského majetku v roce 1945, jenže tehdejší úřady si neuvědomily, že Richard Geymüller nebyl Němec, ale Švýcar, tedy občan neutrálního státu. Geymüller si podal stížnost k tehdejšímu správnímu soudu, který ho v říjnu 1948 z nařčení z kolaborace očistil, ale konfiskaci majetku nezrušil.

Se žalobami pak u českých soudů neuspěli ani potomci rodu, kterým nevyhověl Krajský soud v Českých Budějovicích a posléze ani u Ústavního soudu v Brně. Ten podle slov tehdejšího soudce Vladimíra Čermáka neshledal žádné pochybení v rozhodování obecných soudů.