"Stíhání znalce bylo zahájeno," řekla obvodní státní zástupkyně Prahy 4 Blanka Valsamisová. Tautermann s obviněním nesouhlasí a podal proti němu stížnost.

Vyšetřování znalce odstartoval loni v červnu pražský vrchní soud. Při odvolacím jednání v případu Rokošové vznesl ostré výhrady vůči práci Tautermanna, podle něhož byla Rokošová v době činu nepříčetná, trpěla poporodní depresí a pak ztratila paměť. Státnímu zástupci Liboru Grygárkovi dal kvůli podezření, že je posudek neobjektivní a nepravdivý, podnět k vyšetřování.

Grygárek tehdy oznámil, že hodlá u pražského městského soudu iniciovat, aby byl psychiatr vyškrtnut ze seznamu soudních znalců. Předseda městského soudu Jan Sváček ale návrh odmítl s tím, že vyčká výsledku trestního řízení.

"Zcela rozhodně odmítám i jen náznakem připustit, že bych podal vědomě nepravdivý posudek," řekl k obvinění Tautermann. Dodal, že jeho posudek na Rokošovou byl nejpřesnější ze všech. "Můj posudek vyplývá z mnohahodinového vyšetřování ženy, zatímco ostatní nikoli," zdůraznil. Podle něj navíc ostatní posudky jeho závěr nevylučují, ale připouštějí.

Podle mluvčího ministerstva spravedlnosti Petra Dimuna neexistuje u soudních znalců institut dočasného pozastavení funkce, například do pravomocného verdiktu. Předseda krajského soudu nebo ministr je buď odvolá, nebo dál zůstávají ve funkci.

Čtyři znalecké posudky

Spory o příčetnost tehdy čtyřiadvacetileté Rokošové provázely celý, déle než rok trvající proces. Právě tato otázka byla klíčová pro rozhodnutí o vině. V případu byly vypracovány čtyři znalecké posudky.

Tři shledaly obžalovanou trestně odpovědnou s tím, že jednala ve stavu snížené příčetnosti. Jediný Tautermann, který dělal posudek na žádost obhajoby, dospěl k závěru, že rozpoznávací i ovládací schopnosti Rokošové byly zcela vymizelé. Snažil se podpořit obhajobu i v tom, že obžalovaná událost popsala tak, jak ji navedla policie. Ve skutečnosti si podle znalce nic nepamatovala. Obhajoba proto žádala osvobozující rozsudek.

Policie dospěla po několikaměsíčním vyšetřování za pomoci stanovisek expertů z oboru psychiatrie k závěru, že Tautermannův posudek byl velmi neprofesionální a neobjektivní. Podle zdroje ČTK prý účelově vybíral odbornou literaturu či například vytrhával z kontextu části odborné literatury ve snaze podpořit svůj neodborný závěr. Ten byl navíc údajně v rozporu s tím, co uváděl spis třeba ohledně vzpomínek Rokošové na to, co prožila. "Proč to dělal, se nezjistilo," poznamenal zdroj s tím, že o korupci nešlo.

Případy, kdy je znalec stíhán za nepravdivý posudek, jsou výjimečné. Za pochybení jim mnohem častěji hrozí spíš vyškrtnutí ze seznamu soudních znalců.